Americká ekonomika se zařadila mezi ty, kde výnosy vládních dluhopisů klesly na rekordně nízké úrovně. Běžně zmiňované příčiny podobného vývoje ale tento pohyb vysvětlit nemohou. Pokles amerických výnosů toho totiž říká mnohem více o evropské a japonské ekonomice než o Spojených státech samotných.
Nižší výnosy dluhopisů a plochá výnosová křivka znamenají v USA obvykle známku blížící se recese. Pokud by tomu tak bylo i v tomto případě, muselo by jít o hodně hlubokou recesi, protože pohyb na dluhopisových trzích je velmi výrazný. Jak ale bylo naznačeno, tentokrát je příčina jiná. Trhy obligací neodrážejí ani tak vývoj v americké ekonomice, jako v Evropě a do určité míry i v Japonsku. Obě tyto ekonomiky čelí zhoršujícímu se výhledu a je pravděpodobné, že v nich dojde k dalšímu kolu monetární stimulace. V Evropě se to týká jak programu nákupu aktiv ze strany ECB, tak snižování sazeb ze strany britské centrální banky BoE.
Slabý očekávaný růst v Evropě a v Japonsku navíc doplňuje referendum týkající se Brexitu, které ještě více zvyšuje nejistotu v už tak křehké ekonomické situaci. K tomu přidejme nerovnováhu na straně ekonomické politiky, která se projevuje tím, že se příliš spoléháme na centrální banky. Růst evropské ekonomiky bude negativně ovlivňovat i vývoj ve Velké Británii. Eurozóna nebude na tento vývoj schopna adekvátně reagovat, protože bude mít ruce částečně svázány destabilizujícími aktivitami různých protievropských hnutí.
Dobrou zprávou pro USA je, že evropské problémy se v jejich ekonomice projeví jen omezeně. Spojené státy i nadále rozhodují o dalším ekonomickém vývoji na domácí půdě. Přesto se však nízké sazby v Evropě projevují vyšší poptávkou po amerických obligacích a následně poklesem výnosů v USA. Ten pak vysoce překračuje míru poklesu, kterou by vyvolal samotný vývoj v americké ekonomice. A nedá se čekat, že by tento pokles amerických výnosů výrazněji stimuloval tamní ekonomiku. Podobné je to s nízkými výnosy a jejich dopadem na ekonomiku v Evropě, která trpí strukturálními problémy, k nimž se nyní přidává ještě nejistota ohledně dalšího vývoje ve Velké Británii.
Dá se naopak čekat, že další pokles sazeb bude znamenat ještě větší tlak na bankovní systém a jeho ziskovost. Největší obavy budí tento vývoj opět v Evropě, protože v USA došlo k silnějšímu oživení v bankovním sektoru a v Evropě bude úvěrové portfolio více zasaženo ekonomickým útlumem. Nízké sazby budou také zvyšovat obavy spojené s příliš rizikovými investicemi nebankovních institucí. Ty se snaží dosáhnout nerealistických cílů v oblasti návratnosti investic a podstupují kvůli tomu stále větší rizika. A v neposlední řadě pak popsaný vývoj ještě více zkomplikuje další rozhodování o normalizaci sazeb v USA.
Autorem je ekonom a investor Mohamed A. El-Erian.
Zdroj: Bloomberg