Trhy se někdy dokážou poměrně rychle adaptovat. V době, která přináší jednak nové technologie a také značně neotřelý pohled na fakta a férovost, se jim to hodí. Musí si totiž velmi rychle osvojit naprosto novou dovednost: Rozlišovat, kterých firem se mohou skutečně dotknout útoky, či naopak chvála politiků, a které firmy, či dokonce sektory jsou vůči nim spíše imunní.
Asi nejpalčivější je nyní potřeba této dovednosti z evidentní důvodů v USA. Že nejde o věc triviální ukazuje hodně diskutovaný případ společnosti . Ta si totiž ze své nabídky dovolila vyřadit oblečení a doplňky od mladé paní Trumpové. Za což si firma vysloužila kritiku nové hlavy USA.
Naší obrovskou adaptabilitu potvrzuje to, že během několika týdnů jsme si zvykli, že z dříve nemyslitelného se dnes stává kolorit. Ještě kdyby ale byl nějaký mustr, podle kterého „tržní a ekonomické“ komentáře a tweety nového amerického prezidenta hodnotit. Negativní komentáře pravděpodobně budou mít reálný škodlivý dopad na firmy, které se uchází o státní zakázky (třeba takový Lockheed Martin), už jsou dodavatelem státu a jeho institucí (zdravotní péče), či je může stát výrazně přidusit (třeba automobilky), nebo jim naopak pomoci daňovými úlevami, deregulací, či investiční pobídkou. Do celé této skupiny tedy budou jistě patřit i banky a finanční instituce.
Na druhém konci spektra jsou společnosti, které od státu nic nechtějí a jsou maximálně závislé na soukromém sektoru a amerických domácnostech. Pomůže jim silná značka, malá elasticita poptávky a podobně. Zmíněný patří právě sem, protože jde o luxusnější obchodní řetězec (a jak píší v Slate, navíc má prodejny v oblastech, které novému prezidentovi zrovna moc nefandí). Teoreticky by tak mohlo jít o kandidáta na firmu, či akcii, které by nějaký ten negativní prezidentský tweet dokonce mohl prospět. Z následujícího obrázku je zřejmé, že konec roku 2016 a počátek roku letošního k akcii nebyl zrovna vlídný, ovšem v posledních dnech skutečně přišel určitý skok nahoru:
Zdroj: FT
V této nové době je tak nakonec možné, že některé firmy se stanou firmami „protestními“: Negativní postoj americké administrativy u nich povede spotřebitele k tomu, že o to více začnou využívat jejích služeb. Kandidátem na takovou protestní společnost by mohla být právě .
Analytický konsenzus na FT ukazuje, že zisky této společnosti by měly letos dál klesat a zvednout by se měly až v příštím roce. Tržby by měly dál pokračovat v téměř lineárním růstu. Vyjma výjimečného roku 2016 generuje poměrně stabilní provozní tok hotovosti (mezi 1,1 – 1,3 miliardami dolarů) a po investicích jí zbývá zhruba 500 milionů dolarů. Dividendy se před rokem 2016 pohybovaly na 251 milionech dolarů. Rozvaha je celkem silná a celkově nejde o žádnou exotiku. Úvahy o podobných protestních společnostech se mohou zdát jako finance fiction. Ale evidentně jsme se dostali do doby, kdy se řada dříve nemyslitelných fikcí stává realitou.