Známý a obvykle pravicově smýšlející ekonom Greg Mankiw má na svém blogu krátký příspěvek s názvem „to si snad děláte srandu“. V něm poukazuje zprávu WSJ, že nová americká vláda uvažuje o změně výpočtu obchodního deficitu. A nejde o nějaký technický detail. Údajně by totiž měly být americké reexporty (zboží dovezené do USA a poté opět exportované ven) počítány pouze jako dovozy (ona exportní stránka věci se prostě smaže). Taková změna by samozřejmě hodně zvýšila obchodní deficit USA. Například v případě obchodních vztahů s Mexikem, které nese asi hlavní tíhu kreativity americké vlády, by se deficit prohloubil z 63,1 miliardy dolarů na 115,4 miliardy dolarů.
Těžko říci, jak se celá věc vyvine. Pokud by v nějaké verzi prošla, šlo by o další fázi posunu do světa hodně alternativních faktů. V této fázi jsou tato „fakta“ aktivně vyráběna s nezakrývaným cílem podpořit své zájmy a politiku. V tomto případě ve snaze vykreslit Spojené státy jako oběť globalizace a mezinárodního obchodu a následně jim dodat „munici“ pro jednání s jinými zeměmi. A pokud se kreativitě v této oblasti nebudou klást meze, může se například začít počítat jinak třeba i nezaměstnanost. Její současná výše je totiž v USA v nepříjemném protikladu s tím, jak se vláda neustále ohání potřebou ochrany pracovních míst a jejich návratu do USA. A představme si, co by se dalo dělat třeba s takovým HDP.
Kurzová sranda
Pocit „to si snad děláte srandu“ se ale někdy dostavuje i v opačném případě: Tedy když zjistíme, že jsme doposud sami sebe utvrzovali v alternativních faktech a ono se ukáže, že realita je trochu jiná. Je to již delší dobu, co jsem zde psal o jedné studii banky Natixis zabývající se dopadem měnového kurzu na ekonomickou aktivitu vybraných zemí. Obecně přijímaný pohled je jednoduchý: Slabší kurz zvýší cenu dovozů, domácí poptávka po nich klesne a nahradí je domácí výroba. Zároveň slabší kurz zlevní exporty a vzroste zahraniční poptávka po nich. To opět prospěje domácí ekonomice. Jde o standardní argumentaci, kterou dobře známe i díky měnové politice ČNB a která se podle jejích studií a názorů jejích představitelů potvrzuje i v naší praxi (asi ano).
Proti tomu můžeme postavit pár argumentů jako je údajný ničivý dopad slabšího kurzu na „kvalitativní“ konkurenceschopnost domácí ekonomiky. Nebo můžeme zpochybnit onu logiku „slabší kurz = vyšší exporty, nižší importy“. Natixis to učinil a nyní to ve své nové studii potvrzuje. Činí tak odhadem cenových elasticit dovozů a vývozů a vychází mu, že ani jedno na změnu ceny (tj., změnu reálného kurzu) moc nereaguje. Pokud tedy kurz oslabí, trochu to podpoří exporty, ale to je z hlediska celé ekonomiky více než vyváženo negativním dopadem vyšších výdajů za dovozy. Platí to pro USA, eurozónu, UK i Japonsko a politika slabého kurzu tak v těchto zemích prospívá jen průmyslu.
Studie Natixisu je poměrně jednoduchá a asi by se jí dalo pár věcí vyčíst. I kdybychom ale došli k závěru, že na ní něco je, na efekt „to si děláte srandu“ by to asi stačilo. Není totiž nutné o připomínat, že žijeme ve světě měnových potyček (ke kterým stále přispíváme i my) a teze o pozitivním vlivu slabšího kurzu je středním proudem makroekonomů a centrálních bankéřů v podstatě nezpochybňována.
To nejlepší na konec…
Pokud dáme vše výše uvedené dohromady, dostáváme tragikomický příběh, za který by se nemusel stydět ani Shakespeare: Americká vláda se vytvářením alternativní reality snaží vyvolat dojem, že Spojené státy se musí urputně bránit proti dovozům z jiných zemí a zároveň podpořit své exporty. Tedy mimo jiné, že musí sledovat politiku slabého dolaru. Pokud by ale měli pravdu ekonomové z Natixis, celou touto snahou by americké ekonomice jen uškodila – exportům by moc nepomohla a zdražily by dovozy.
Ano ti by ale nakonec vlastně nemusel být problém – pro vykreslení dosažených úspěchů by za pár let stačilo opět trochu změnit výpočty. Tentokrát by se zase mohly z reexportů počítat jen ony opětovné exporty a dovozy by se nepočítaly. Ukázalo by se tak, jak se vládě podařil velký obchodní obrat. A vlastně by to asi bylo i férové - když se výpočty dříve dělaly obráceně, tak to nyní doženeme opačným postupem.