Fond, skrze který norská vláda investuje peníze získané díky exportu ropy a zemního plynu, si minulý rok vedl velmi slušně. Měl výnos 6,9 procenta. Management to uvedl ve své výroční zprávě.
Výnosem 6,9 procenta tak fond výrazně překonal výnos 2,7 procenta z roku 2015. V rámci portfolia nejvíce rostly akcie, skoro o 9 procent, o něco méně dluhopisy a jen nepatrně nemovitosti. Akciím se dařilo nejvíce ve druhé polovině roku, tedy v období zvýšené politické nestability a růstu na amerických burzách po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách.
V portfoliu se snížil podíl evropských a asijských akcií. Naopak více peněz manažeři fondu „zaparkovali“ do amerických akcií a na rozvojových trzích.
Hodnota fondu je nyní na necelých 900 miliardách dolarů a zůstává tak i nadále největším vládním fondem na světě. Podle odhadu deníku Financial Times fond teoreticky vlastní 1,3 procenta všech veřejně obchodovaných společností na světě.
V poslední době se snesla na vládu kritika za to, že čerpáním z fondů pokrývá fiskální deficity. Do vlády se opřel i guvernér norské centrální banky Oystein Olsen, který uvedl, že bez peněz z fondu by Norsko čelilo deficitům stejně vysokým jako některé státy jižní Evropy.
I když vláda nečerpala maximální možné množství, tj. 4 procenta ročně, chce si zavést tříprocentní limit, zřejmě v odpovědi na kritiku. Zároveň chce vláda předložit parlamentu návrh dovolit fondu více investovat do akcií, zejména kvůli slabším výnosům dluhopisů v posledních letech.