Aktualizováno Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získal Američan Richard Thaler za své příspěvky ke studiu psychologie lidského chování v ekonomice.
Thaler se ve svém výzkumu zabývá důsledky omezené racionality, sociálních preferencí a nedostatku kontroly sebe sama ve vztahu k rozhodovacímu procesu a k ekonomickému rozhodování jako takovému. Ukázal, jak lidské chování systematicky ovlivňuje jednotlivá rozhodnutí i výsledek dění na trzích. Vlivný je jeho teoretický a experimentální příspěvek k otázce poctivosti. Thaler ukázal, jak obavy lidí týkající se poctivého přístupu a férovosti mohou zabránit tomu, aby firmy šroubovaly ceny v období velké poptávky, ale ne v období, kdy se zvyšují náklady. Je také spoluautorem experimentální hry diktátor, která slouží jako nástroj při zjišťování postojů k férovosti napříč různými skupinami lidí.
Thaler je mimo jiné spoluautorem knižního bestselleru Nudge (2008), ve kterém spolu s americkým právním expertem Cassem R. Sunsteinem aplikují koncepty behaviorální ekonomie na některé klíčové společeneské problémy.
Behaviorální finance jsou moderním a progresivním směrem finanční teorie, který na rozdíl od tradičních financí předpokládá, že se investoři a další účastníci finančních trhů nechovají vždy zcela racionálně.
„Behaviorální ekonomie se oproti klasické zaměřuje na chování lidí, protože naše chování často neodpovídá logické úvaze. Naše chování je tedy spíše založeno na emocích než na logickém myšlení a z ekonomického pohledu často nemáme problém utrácet, investovat a jednat podle emocí, než podle racionální stránky věci,“ říká Ondřej Tollinger z Customer Care Patria Finance, který se behaviorální ekonomii a otázkám rozhodování v ekonomice věnuje.
Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří američtí ekonomové.
Zdroje: chicagobooth.edu, nobelprize.org, ČTK