Česká národní banka rozšíří od října pravidla pro poskytování hypoték o požadavky na výši příjmu. Výše dluhu žadatele o hypotéku by nově neměla překročit devítinásobek jeho ročního čistého příjmu. Žadatel by měl současně na splátku dluhu vynakládat maximálně 45 procent svého měsíčního čistého příjmu. Informovala o tom dnes ČNB v souvislosti se zveřejněním Zprávy o finanční stabilitě. Pravidla pro výši úvěru k hodnotě zastavené nemovitosti ponechala ČNB beze změny.
Veškerá omezení hypoték ze strany ČNB mají podobu doporučení bankám, protože dosud neexistuje zákon, jímž by si centrální bankéři mohli tato pravidla vynutit. Banky se nicméně těmito doporučeními většinou řídí. ČNB se snaží prosadit novelu zákona, která by doporučení přeměnila v povinnost.
K omezením trhu vedl ČNB rychlý růst cen nemovitostí i objemu úvěrů na bydlení. V případě zhoršení ekonomického vývoje by se totiž mohla řada domácností s hypotékou dostat do problémů se splácením, což by se dotklo následně i bank. ČNB dnes mimo jiné upozornila, že růst cen nemovitostí byl loni nejvyšší v EU. České domácnosti mají aktuálně úvěry na bydlení za 1,174 bilionu korun.
"S tím, jak růst cen bydlení předstihuje zvyšování příjmů domácností, se dlužníci stávají zranitelnějšími. Zároveň roste pravděpodobnost, že o úvěr budou čím dál více usilovat rizikovější žadatelé," uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
ČNB dnes zároveň uvedla, že respektuje skutečnost, že malá část žádostí o úvěr má specifický charakter a striktní trvání na uplatnění limitů by v těchto případech mohlo vést k nadměrné tvrdosti. "U pěti procent úvěrů tak budou moci banky hodnoty překročit. V kombinaci s touto pětiprocentní výjimkou by limity zpětně splnila většina úvěrů, které byly dosud poskytnuty," uvedla ČNB.
ČNB zpřísnila podmínky na hypotečním trhu již několikrát. Poprvé předloni na podzim, kdy bankám fakticky zakázala půjčovat na celou hodnotu nemovitosti. V dubnu 2017 ČNB doporučila neposkytovat hypotéky nad 90 procent ukazatele LTV (poměr výše úvěru k hodnotě zástavy) a omezit i hypotéky nad 80 procent. Takových mohou banky poskytnout jen 15 procent.
Od ledna letošního roku již ČNB bankám naznačovala, že považuje za vysoce rizikové, pokud splátka dluhu přesahuje 40 procent čistého měsíčního příjmu žadatele a pokud je celková výše dluhu vyšší než osminásobek čistého ročního příjmu.
Paradox finanční stability
Rusnok dnes uvedl, že dnes oznámená opatření na finančním trhu se opírají o logiku tzv. paradoxu finanční stability. "Ten vychází z toho, že největší rizika se rodí právě v těch nejlepších časech, kdy banky i lidé vnímají rizika jako nejmenší. Je to zkušenost mnoha minulých krizí," uvedl Rusnok.
„Jsme nadáni povinností starat se o finanční stabilitu (...) Jestliže zde finanční stabilita jednou nebude a my zažijeme nějakou finanční krizi, tak to odneseme všichni, bez ohledu na to, jestli jsme se na tom nějak podíleli, nebo ne. To samé se týká cenové stability. Proto o ni pečujeme těmi nástroji, které máme, a žádné ohlížení se na to, že někomu se to možná nehodí, zde nepadá v úvahu. Tento vyšší zájem je ten, který bere v tuto chvíli,“ odpověděl Rusnok na otázku Patria.cz, co může pro trh znamenat regulace poptávky v kombinaci s deformací trhu na straně nabídky, jmenovitě s byrokratickou deformací. „To, že existují poruchy na straně nabídky, které jsou specifické, lokální atd., to je pole působnosti pro jiné politiky, které má stát ve svých rukou,“ podotkl také guvernér s tím, že méně nedokonalostí by centrální banka přivítala. „Čím méně nedokonalostí na straně nabídky bude, tím bude obecně lépe fungovat trh a tím bude samozřejmě lépe fungovat i tato ekonomika,“ uvedl také Rusnok.
Ředitel sekce finanční stability ČNB Jiří Frait upozornil, že opatření ČNB je zaměřeno na nové úvěry na bydlení a netýká se například refinancování hypoték. Také uvedl, že zavedení nových limitů omezí poskytování hypoték s vyšším poměrem výše úvěru k hodnotě zástavy a sníží obcházení těchto limitů pořízením dalšího úvěru u jiné finanční instituce.
Banky budou odvádět více do rezerv na ochranu úvěrového trhu
Banky budou odvádět více do rezerv na ochranu úvěrového trhu. ČNB totiž zvýšila tzv. sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 1,5 procenta. Sazbu, která platí pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníky s cennými papíry, stanovuje pravidelně každé čtvrtletí s účinností za rok. Dnes zveřejněné rozhodnutí je tedy platné od 1. července 2019.
"Toto opatření je motivováno rostoucí zranitelností bank vůči zhoršení ekonomické situace a potřebou, aby vytvářely rezervy pro horší časy", uvedla ČNB v tiskové zprávě.
ČNB tuto sazbu využila poprvé na konci roku 2015, kdy ji s platností od 1. ledna 2017 stanovila na 0,5 procenta. V květnu 2017 pak rozhodla o zvýšení sazby na jedno procento, a to od 1. července 2018. Naposledy se sazba změnila 6. prosince 2017, kdy ji bankovní rada zvýšila na 1,25 procenta s platností od 1. ledna 2019.
Rezervu by měly banky vytvářet v době růstu úvěrů. Naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky. Efektem může být zpomalení růstu úvěrů.
Proticyklická kapitálová rezerva je jedním z opatření v rámci směrnice EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (CRD IV). Vedle toho existují kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika a bezpečnostní rezerva.