Ruský prezident Vladimir Putin změnil podle Leonida Bershidskyho z Bloombergu svou zemi v agresivní zaostalý policejní stát. Nicméně „kompetentní ekonomický management zabránil jeho ekonomickému kolapsu“. Podle Mezinárodního měnového fondu některé poslední vládní kroky mohou dokonce zvýšit tempo růstu, i když mezi běžnými Rusy moc populární nejsou. I tak má ale Putin podle Bershidskyho problém, protože pokud by měl jít cestou výrazného zlepšení ekonomického výhledu, znamenalo by to „narušení křehké politické rovnováhy, která jej drží u moci“.
Ruské hospodářství rostlo mezi lety 2014–2018 v průměru o 0,5 % ročně. MMF tvrdí, že jeho potenciál byl ale asi o 1,1 procentního bodu výš a jeho dosažení bránily ekonomické sankce, pokles ceny ropy a fiskální a makroekonomická reakce, kterou vláda na tyto šoky reagovala. Sankce způsobily konkrétně pokles pod potenciál o 0,2 procentního bodu a ceny ropy pokles o 0,6 procentního bodu.
Nyní ruská vláda čelí dalším tlakům na zpomalení ekonomiky a její strategie se opírá o 13 národních projektů. Ty zahrnují výdaje na infrastrukturu, zdravotní péči a vzdělání. Celkem by měly dosáhnout 1,1 % HDP ročně a celý program by měl končit v roce 2024. Zdroje by mělo zajistit zvýšení daně z přidané hodnoty, které přichází letos. K tomu se přidává „extrémně nepopulární penzijní reforma“, která postupně zvedá věk odchodu do důchodu o pět let na 65 let pro muže a 60 let pro ženy.
Podle Bershidkyho se vládě nepodařilo přesvědčit veřejnost o celkových přínosech celého plánu, Putinova popularita následně prudce klesla a většina veřejnosti s postupem jeho vlády nesouhlasí. MMF ale hodnotí penzijní reformu kladně a poukazuje i na to, že zvýšení DPH mělo menší efekt na inflaci, než se původně předpokládalo. Fond souhlasí i s tím, že země musí více investovat do své infrastruktury. Podle něj by skutečně mělo dojít k výraznému zvýšení tempa hospodářského růstu.
Bershidsky ovšem doplňuje, že i kdyby se růst zvýšil na úroveň kolem 2 %, Rusku to nepomůže dotáhnout se na rozvíjející se ekonomiky, za kterými poslední roky značně zaostává. A řada návrhů, se kterými přichází MMF, také není politicky průchozí. Fond například tvrdí, že vláda by měla snížit 30% příspěvek, který firmy platí za své zaměstnance do různých fondů sociálního pojištění. Tento krok by mělo doplnit další zvýšení DPH. Jenže „Rusové si většinou nejsou ani vědomi příspěvků firem, ale zvýšení DPH by si všimli okamžitě“. A pokud by Putin dokonce přikročil k doporučovanému snížení vládních výdajů, okamžitě by čelil vlně protestů.
MMF také doporučuje snížení role vlády v ekonomice. Jenže takové reformy by poškodily nejdůležitější pilíř Putinova režimu. Zaměstnanci ve státních firmách a různých vládních institucích jsou totiž podle Bershidskyho jeho nejvěrnějšími voliči. Na vládních zakázkách pak bohatnou jeho přátelé a jelikož řada z nich nyní čelí sankcím, jsou pro ně tyto zakázky klíčové. S ohledem na tato „politická omezení“ je pak podle Bershidskyho těžké si představit, že Rusko bude efektivně řešit vážné problémy, jako je klesající míra soukromých investic, odliv kapitálu či „hrozivá struktura dluhů domácností“.
Řešením by mohly být výdaje financované z rezerv, ale „touto cestou se Putin nevydá, protože mezinárodní prostředí je příliš nejisté“. Ruský prezident by tak celkově musel volit mezi tím, že si ještě více znepřátelí veřejnost, a mezi klíčovými zájmovými skupinami. Podle Bershidskyho to pravděpodobně vyřeší tak, že nepůjde ani jedním směrem.
Zdroj: Bloomberg