Dvě a rozhodně ne dobré zprávy přišly včera z české ekonomiky. Tou první byl poslední výsledek indexu nákupních manažerů (PMI), který se po krátkém zlepšení propadl na čtyřměsíční minimum (43,5 bodu). Znamená to, že situaci v průmyslu nelze zdaleka ještě považovat za stabilizovanou, neboť padají jak nové zakázky, tak aktuálně i výroba a zaměstnanost.
Tuzemské firmy se začínají utápět v pesimismu z důvodu slabé poptávky, problémů v automobilovém průmyslu i obav z obchodních válek. I když vazba mezi měsíčními výsledky PMI a průmyslovou výrobou není úplně nejtěsnější, jde nepochybně o negativní signál předznamenávající slabá čísla největšího tuzemského odvětví ve čtvrtém kvartálu. Už ta předchozí přitom nebyla rozhodně nijak působivá.
Klesající objednávky přitom netrápí pouze české výrobce, ale i ty německé. Tamní PMI se sice zlepšil, nicméně spíše kvůli subjektivním očekáváním, a nikoliv díky konečně se plnícím objednávkovým knihám. A s poklesem zakázek se z velkých evropských ekonomik potýká ještě Itálie a Španělsko, a tak mírné zlepšení hlásí francouzští průmyslníci.
Druhá negativní zpráva přišla odpoledne, když ministerstvo financí zveřejnilo výsledek hospodaření státního rozpočtu za prvních jedenáct měsíců. Za tuto dobu se totiž podařilo téměř zcela vytvořit deficit rozpočtu naplánovaný pro celý letošní rok (38,6 mld. korun), a to dokonce i po zapojení dodatečných 18 mld. korun z privatizačního účtu.
Celkový výsledek je sice tak trochu překvapením, avšak důvody, které za ním stojí, už nikoliv. V první řadě jde o výrazné zaostávání daňových příjmů, zejména pak DPH, za plánovanými hodnotami. Prosinec sice přinese zlepšení daňového výběru díky vyšším vánočním nákupům v obchodech a záloze na daň z příjmu právnických osob, ale současně bude ve znamení dalšího tlaku na výdajové straně, asi s velkou změnou výsledku se počítat příliš nedá. Nižší daňový výběr navíc nevěstí nic dobrého ani pro příští rok, naplánované příjmy rozpočtu pro rok 2020 naroubované na letošní už tak optimistický výhled se zdají být zcela nedosažitelné. A to ještě rozpočet ani neprošel celým rozpočtovým kolečkem.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna se včera pohybovala v úzkém pásmu kolem 25,55 EUR/CZK. Absence dobrých zpráv z domácí i zahraniční ekonomiky ji dál drží na uzdě a sílu jí nejspíš nedodá ani prosincové zasedání bankovní rady ČNB. Centrální bankéři totiž budou dál zásobováni spíše negativními daty z domácí ekonomiky a počítat nelze ani s výraznější změnou sentimentu v zahraničí. Vše zatím nahrává obezřetnosti a vyčkávání, bez ohledu na fakt, že se inflace drží horní hranice cílového intervalu. Nakonec o ní nerozhoduje ani tak ČNB, jako spíše zaostávající nabídka nových bytů a ceny energií v zahraničí. Hlavní proud domácích dat přijde na řadu až příští týden, nicméně vývoj mezd ve třetím kvartálu a říjnové tržby v obchodech se trhy spolu s centrální bankou dozví ještě tento týden.
Zahraniční forex
Americký dolar dostal včera jasný zásah po uveřejnění slabých amerických dat - konkrétně ISM v průmyslu a stavebních výdajů. Obojí ukazuje na slabý růst americké ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí, což implikuje tlak na další pokles sazeb v USA, což se samozřejmě dolaru nelíbí.
Dnes bude před další sadou důležitých dat jednodenní pauza, v rámci které může eurodolarový trh přemítat, nakolik je reálná hrozba Trumpovy administrativy uvalit 100% cla na francouzské zboží jako odvetu za digitální daň (na Google, Facebook a spol.).
Ropa
Ropa Brent přešlapuje okolo hranice 61 dolarů za barel a vyhlíží čtvrteční zasedání kartelu OPEC. Mezitím však přijdou na řadu ještě fundamentální data k zásobám, a to hned dnes z dílny Amerického petrolejářského institutu a zítra oficiální čísla od EIA. Americká agentura navíc nabídne také nejnovější odhad americké těžby surové ropy, tedy proměnnou, která bude hrát zvláště důležitou roli v reakční funkci aliance OPEC+.