Americká centrální banka nemění svůj pohled na ekonomiku, avšak je stále nervózní z toho, že sledovaná míra inflace se není schopna dostat k 2 %. Proto je Fed velmi opatrný v signalizaci jakéhokoliv budoucího zvyšování úroků. To je patrné jak z nové kvartální makroekonomické prognózy Fedu, tak z opatrného vystoupení šéfa Fedu Powella na jeho tiskové konferenci. Nicméně ačkoliv vztah mezi mírou nezaměstnanosti a inflací, zvaný jako Phillipsova křivka, prakticky přestal fungovat (což uznal i J. Powell), tak Fed stále spoléhá na to, že letošní trojí snížení úroků ještě více zahřeje trh práce, a to nakonec přes vyšší mzdy dotlačí inflaci na vysněná 2 %.
Jestliže tentokrát změny v komentáři FOMC opravdu nestojí za řeč, tak úpravy prognózy Fedu přece jenom má smysl komentovat. Mezi nimi je třeba vyzdvihnout úpravu očekávané trajektorie úrokových sazeb, kdy nejenže vzrostla shoda na tom, ponechat úrokové sazby beze změny po celý rok 2020, ale navíc se snížil i odhad úrokové sazby pro konec roku 2021. Nová prognóza počítá s růstem jen o 25 bazických bodů z dnešní úrovně 1,5 - 1,75 %. To je velmi opatrný pohled na to, jak rychle by se měla základní úroková sazba Fedu přiblížit ke své rovnovážné úrovni, jež mimochodem zůstala v prognóze nezměněna na 2,5 %.
Od Fedu jsme se tentokrát ničeho převratného nedočkali, pokud tedy nebereme v úvahu ještě opatrnější pohled na to kdy by v budoucnu mohlo dojít na utahování americké měnové politiky. Fed přitom aktuálně spíše žije jiným praktickým problémem, a tím je strach, zda bude na všech peněžních trzích na konci roku dost dolarové likvidity. Připomeňme, že její nečekaný nedostatek před dvěma měsíci dostal tržní dolarové úrokové sazby vysoko nad ty oficiální, což krátkodobě v americké ekonomice utáhlo finanční podmínky nežádoucím způsobem. Praktici měnové politiky uvnitř Fedu se tedy nyní snaží kalibrovat dolarovou likviditu tak, aby Vánoce nepřinesly trhům nečekaný dárek v podobě vysokých dolarových úrokových sazeb na peněžních trzích.