Na dluhopisový trh eurozóny už třetím měsícem míří příval nových eur v podobě restartovaného kvantitativního uvolňování ECB, které spolu s jejími reinvestičními nákupy představuje, spolu formuje poptávku a deformuje výnosy. ECB se může pochlubit dalším rozšířením portfolia dluhopisů zúčastněných, jehož hodnota na konci prosince dosáhla necelých 2,6 biliónů eur. V takové konstelaci se pak stávají čísla o hospodaření veřejných financí nebo dluhové statistiky dočasně druhořadými, nicméně stále jde o zajímavé čtení, třeba s ohledem na dlouhodobě stanovená pravidla Unie.
Když se podíváme na plnění tříprocentního kritéria schodku rozpočtu, tak z 22 zemí, které jsou schopny poskytnout Eurostatu data v požadované kvalitě, tak aktuálně (nebo přesněji, na konci září loňského roku) tento parametr neplnila pouze jedna země (Rumunsko), zatímco před třemi lety to byly 3, před pěti pět, deseti osmnáct atp. Dá se tedy vyvodit závěr, že sice hospodaření na dluh zůstává dál oblíbeným, nicméně relativní velikost deficitů jednotlivých zemí v čase alespoň výrazně klesá.
Příznivější vývoj veřejných financí s sebou přináší i menší tlak na růst dluhu, a tak z osmadvaceti zemí Unie překonává historické šedesátiprocentní kritérium už „jen“ polovina. V nejhorších dobách to bylo 17 zemí. Rekordmanem dál zůstává Řecko (178 % HDP) následované Itálií (137 %) a Portugalskem (121 %), zatímco nejnižším dluhem se může pochlubit Estonsko (9 %). ČR si v loňském roce polepšila a je už čtvrtou nejméně zadluženou zemí Unie. A snad jedna drobná možná trochu jedovatá poznámka, zatímco mezi pěti nejméně zadluženými figuruje jen jedna země eurozóny, poslední pětici statečně obsadily pouze země platící eurem.
Tolik asi k posledním statistikám dluhu, které trh nejspíše ještě nějaký čas vzhledem k dostatečné hojnosti eur trápit nebudou. Nezbývá než vyčkat na další zprávy, které nastíní, jak dlouho asi ještě bude ECB dluhopisy v eurozóně nakupovat, pomáhat tak držet jejich výnosy poblíž dna a nepřímo podporovat střadatele, aby hledali jiné alternativy uložení úspor, nebo je raději utratili, protože minimálně letos se výraznější změny výnosů zřejmě nedočkají.
*** TRHY ***
CZK a dluhopisy
Koruna se nakrátko přiblížila k hranici 25 EUR/CZK, nicméně rychle se zase vrátila k úrovni 25,10. Stále je výrazně silnější, než předpokládala pro první kvartál ČNB, která zatím neví, co toto posílení způsobilo a jak dlouho asi vydrží. Nicméně koruna se může stát docela dobrým argumentem k tomu, aby centrální banka v době ochlazování ekonomiky raději vyčkávala, než aby po čase znovu zvýšila své úrokové sazby. Ostatně v tomto směru vyznívají i další komentáře některých centrálních bankéřů. Stabilita sazeb se tak i nadále jeví pro letošní rok jako nejpravděpodobnější scénář.
Zahraniční forex
Ačkoliv americké úrokové sazby potkal v souvislosti s hrozbou šířícího se koronaviru v Číně viditelný propad, tak na eurodolarovém trhu se to prakticky neprojevilo a volatilita zůstává mizivá. To se možná trochu změní až zítra a pozítří, kdy přijde na pořad zasedání ECB a evropská PMI.
Ropa
Ropa Brent během včerejšího obchodování mírně ztrácela a její cena se tak propadla do těsné blízkosti 64 dolarů za barel. Výpadek libyjské produkce tak ropný trh zjevně příliš netrápí, ať již z přesvědčení, že se jedná pouze o dočasnou záležitost, nebo komfortní situace na straně globální nabídky. Ta se totiž může opřít jak o prudký nárůst těžby ze strany zemí mimo OPEC, volnou produkční kapacitu kartelu (zejména Saúdské Arábie) nebo dostatečné globální zásoby. Nakonec, tyto argumenty zazněly i v Davosu z úst šéfa Mezinárodní energetické agentury, který očekává, že v první polovině tohoto roku bude bilance ropného trhu v přebytku až jeden milion barelů denně.
Akcie
Americké akciové trhy včera zamířily do červených čísel a po třech růstových dnech tak sestoupily ze svých rekordních úrovní. Impulzem pro zhoršený sentiment investorů byla zpráva o prvním případu koronaviru ve Spojených státech a potenciální ekonomické dopady. Konkrétně index S&P 500 oslabil o 0,3 % a seanci zakončil na 3320 bodech. Zprávy poznamenaly zejména společnosti provozující hotely a kasina, přičemž akcie Wynn Resorts odepsaly 6,1 %, Las Vegas Sands 5,4 % a například MGM Resorts 6,2 %. Obavy z dopadu na cestování pocítily i aerolinky, kdy Delta Airlines, American Airlines i United Airlines oslabily o tři procenta a více. Akcie Boeingu uzavřely seanci o 3,3 % níže. Velké zisky naopak vykázala Tesla, která zpevnila o 7,2 % na 547 USD. Index Dow Jones oslabil o 0,5 %, S&P 500 o 0,3 % a Nasdaq o 0,2 %.