Zatímco americký Fed bojuje s negativními dopady nového koronaviru překvapivým snížením úrokových sazeb, kartel OPEC+ bude dnes a zítra jednat ve Vídni o hlubších těžebních škrtech. A jednání to rozhodně nebudou jednoduchá. Přestože cena ropy Brent propadla od počátku roku o více než 20 % až k hranici 50 dolarů za barel, mezi členskými státy nepanuje shoda, jak na koronavirový šok vlastně reagovat.
Tato vnitřní rozpolcenost není v rámci aliance OPEC+ žádnou novinkou. Nakonec již prosincová dohoda na omezení těžby v rozsahu 2,1 mil. barelů denně (včetně 400 tis. barelů denně dobrovolného příspěvku Saúdů) byla výsledkem zdlouhavých jednání. Tři měsíce poté však čelí kartel o poznání vážnější situaci. Globální ropná poptávka totiž v důsledku šíření koronaviru (a bezprecedentních karanténních opatření) doslova kolabuje a dle některých odhadů by dokonce v tomto roce mohla zaznamenat meziroční (!) pokles. Stalo by se tak teprve počtvrté za posledních čtyřicet let, což ilustruje, jak vážná je situace na poptávkové straně trhu.
Producentské státy proto mají na stole variantu prohloubení dosavadních škrtů o 0,6 až 1 mil. barelů denně pro druhé čtvrtletí tohoto roku. Problémem nicméně je, že zatímco Saúdové by si dokázali představit ještě o poznání agresivnější omezení produkce, Rusko se staví kriticky vůči samotné myšlence hlubších škrtů. Moskva přitom argumentuje nejen nejasným rozsahem a délkou trvání koronavirového šoku do poptávky, ale také pokračující ztrátou tržního podílu ve prospěch konkurenčních (zejména amerických) producentů.
Naše odhady indikují potřebu hlubších těžebních škrtů na horní hranici (a ideálně i nad ní) kartelem zvažovaného pásma, pokud by nemělo dojít k mohutnému převisu ropy na trzích v prvním pololetí tohoto roku. V případě, že by šíření koronavirové nákazy mělo ještě významnější a déletrvající dopad do ropné poptávky, popřípadě by se na trh vrátila občanskou válkou sužována libyjská produkce, však ani tento krok nemusí stačit ke stabilizaci cen. Toho si je koneckonců dobře vědom i trh, který od Saúdské Arábie a spol. očekává prohloubení těžby přinejmenším o jeden milion barelů denně, přičemž cokoli pod touto hranicí (natož možnost ne-dohody) by hrozilo bezprostředním propadem cen ropy významně pod 50 USD/barel.
TRHY
CZK a dluhopisy
Úleva na akciových trzích se projevila i na české koruně, které se podařil návrat pod 25,30 EUR/CZK. Přírůstky koronaviru mimo Čínu však zůstávají vysoké a je otázkou, zda riziková aktiva, včetně koruny, již mají na to, aby se definitivně zklidnila. Z domácích událostí mají potenciál korunu ovlivnit možná lehce zítřejší mzdy za čtvrtý kvartál uplynulého roku - další zvolnění dynamiky však jen potvrdí přesvědčení investorů, že úrokové sazby v Česku již dosáhly svého maxima.
Zahraniční forex
Ačkoliv čínský index PMI v únoru pod tíhou koronaviru zcela zkolaboval, americká data z minulého měsíce jakoby zůstala virem netknuta. Jak ADP report z trhu práce, tak podnikatelská nálada v sektoru služeb (ISM) vykázaly za minulý měsíc velmi dobré výsledky. I proto se dolar cítí silnější, byť za zisky americké měny stojí rovněž vzestup umírněného Joe Bidena v primárkách na amerického prezidenta a tlak na ostatní centrální banky zemí G7, aby něco podnikly. Včera v reakci na šířící se koronavirus snížila úroky o 50 bazických bodů Bank of Canada, takže nyní je na řadě ECB a Bank of England.
Není pak divu, že se v situaci, kdy centrální banky ve vyspělých zemích rychle snižují úroky, daří měnám v regionu - tedy forintu i zlotému. Tomu vyhovovaly i včerejší výstupy ze zasedání NBP. Guvernér Glapinsky zde zopakoval, že podle jeho názoru zůstanou úrokové sazby nezměněné až do roku 2022, přičemž dodal, že NBP nebude ECB následovat, pokud by v důsledku nákazy příští týden snížila úrokové sazby.
Ropa
Cena ropy Brent se drží na dostřel hranice 52 dolarů za barel a vyčkává na dnešní začátek rokování kartelu OPEC+ ve Vídni (viz úvodník). Členské státy budou jednat primárně o hlubších těžebních škrtech, které by měly (alespoň částečně) neutralizovat negativní dopad koronaviru do ropné poptávky. Navzdory vnitřním rozporům očekáváme, že se producentské státy nakonec dohodnou na hlubších těžebních škrtech v rozsahu minimálně 1 mil. barelů denně (celkem 3,1 mil. barelů denně), které by měly odbourat značnou část hrozícího přebytku ropy na trzích ve druhém čtvrtletí a zabránit dalším výprodejům ropy.