Víkendář: Masivní pomoc firmám? Ano, ale s přísnými podmínkami

Wall Street a Fed se připravují na to, že firemnímu sektoru bude muset být poskytnuta masivní pomoc. Na stránkách ProMarket to píše Matt Stoller s tím, že v některých odvětvích bude tato pomoc poskytována přímo. Má jít například o letecké společnosti. V jiných případech ale bude použit „vzorec, který může být veřejnosti trochu nejasný“. Stoller k tomu dodává, že v roce 2016 padlo jedno soudní rozhodnutí, a to prohlásilo pomoc, kterou poskytl Fed společnosti AIG, za nezákonnou. Soud ale také dospěl k závěru, že „s tím nelze nic dělat“. Jak by tedy měl vypadat rámec, v jakém by probíhala pomoc nyní?

Ekonom v první řadě zmiňuje, že on sám je pro plošnou pomoc celému korporátnímu sektoru. Ale tato pomoc „by neměla jen tak dorazit do rukou finančníků, kteří si pak díky ní po krizi koupí další letadla“. Nesmí tedy docházet k žádným „transferům“ peněz v tomto duchu. „Není pravděpodobné, že současný šok by ustála jakákoliv firma, ale naše velké společnosti jsou na tom v tomto ohledu mimořádně špatně,“ píše ekonom. Jsou totiž podle něj zatíženy dluhy a offshoringem, což celkově zvyšuje jejich riziko.

V minulosti bývaly americké firmy naopak „málo zadlužené, měly výrobu lokalizovanou a vedli je lidé, kteří výrobě rozuměli“. Tak tomu ale dnes podle ekonoma již není. „Poté, co William Simon a Michael Milken v osmdesátých letech spustili vlnu akvizic financovaných nekvalitními obligacemi, začal se americký systém měnit,“ tvrdí Stoller. Na první místo se dostávala snaha ždímat z firem hotovost a rizika byla přesouvána na celou společnost.

„Americké korporace dnes nevyrábí věci, ale slouží finančníkům a ředitelům pro zbohatnutí,“ míní Stoller. K tomu podle něj firmy využívají rozdílné techniky, ke kterým patří odkupy akcií a dividendy, fúze a akvizice, které tvoří monopoly. Přidat lze nadměrné odměny vedení firem, lobbování a další aktivity, které mají firmám získat politickou moc. Pokud má pak být nyní firemnímu sektoru poskytnuta významná pomoc, musí dojít k tomu, že rizika ponesou ti, kteří za ně jsou odpovědní. V první řadě to tedy znamená, že z pomoci nebudou těžit akcionáři.

Ekonom dále tvrdí, že firmy, které pomoc obdrží, by měly ukončit odkupy. Dividendy by neměly vyplácet po dobu pěti let. Zavedeny by měly být „striktní limity na odměny vedení“, žádná „schémata na rychlé zbohatnutí a zlaté padáky“. Společnostem by také mělo být zakázáno lobbování. K tomu Stoller dodává, že během poslední krize dostala Wall Street pomoc bez jakýchkoliv podmínek a pak došlo k tomu, že si sama „nadiktovala“ takzvaný „Dodd-Frank Act“. „Byl jsem u toho, viděl jsem to,“ tvrdí ekonom.

„Banky z Wall Street měly vyjednávací sílu a při jednáních neměly slitování. Neměly zájem na vytvoření odolnější a udržitelnější společnosti. Takže jsme nyní tam, kde jsme a uprostřed pandemie nemáme žádné kompetence. Tentokrát by měl Fed při udělování pomoci postupovat stejně vůči Wall Street, jako postupovala ona vůči nám. A na to by se měl Kongres zaměřit především,“ uzavírá ekonom.

Zdroj: ProMarket