Víkendář: Evropa a Bidenovy daňové plány

Návrhy nového amerického prezidenta na zavedení globálního minima zdanění korporátních zisků budí v Evropě obavy. Tvrdí to Der Spiegel s tím, že pro země jako Německo by šlo o krok vítaný. Nicméně menší státy jako Irsko, Nizozemí či Slovensko by změny pocítily negativně. Podobné země totiž „k sobě již roky lákají mezinárodní korporace slibem, že budou do značné míry ušetřeny domácího daňového úřadu“, píše Spiegel, podle kterého by Bidenem navrhované změny mohly tuto politiku ukončit.

Řada evropských zemí by tak mohla ztratit miliardy eur, ale také tisíce pracovních míst. Naopak Itálie, Francie či zmíněné Německo by mohly být potěšeny, protože již roky kritizují to, že firmy jako Amazon neplatí v Evropě téměř žádné daně. Například Francie kvůli tomu zavedla svou vlastní digitální daň, což předchozí americký prezident Donald Trump kritizoval a hrozil odvetnými opatřeními.

Nyní podle Spiegelu Američané úplně otočili a je na Evropě, aby ukázala, zda to s daňovými úniky myslí skutečně vážně. Jedná se přitom i o udržitelnost vládních financí, vliv globálních digitálních firem a schopnost západních zemí domluvit se a postupovat společně. Spiegel dodává, že globální průměrná sazba daně ze zisků za posledních 40 let klesla z 40 % na 24 %. Tento proces začal americký prezident Ronald Reagan, který se jím pokoušel nastartovat ekonomický boom. Uvedený trend ještě podpořila globalizace.

Podle Spiegelu ale ekonomové nejsou zajedno v tom, nakolik snižování daní korporátnímu sektoru ekonomice skutečně prospívá. Jednoznačné je podle něj ale naopak to, že má negativní dopad na státní finance a že vede k posunu tíhy zdanění směrem k práci. Velké digitální korporace pak dnes ani nemusí nikde budovat továrny na to, aby využily přívětivého daňového prostředí. A svými snahami se ani netají. Když například Facebook otevřel svou centrálu v Dublinu, jeho vedení bez obalu hovořilo o tom, že příčinou byla snaha vyhnout se zdanění, píše Spiegel.

Daňové otázky má ve vládě nového amerického prezidenta na starosti ekonomka Kimberly Clausing, která se dříve zabývala přesouvání globálních zisků s cílem vyhnout se zdanění. A nová ministryně financí Janet Yellen považuje daňovou konkurenci mezi jednotlivými státy za ničivou a chce současný systém změnit. Americké návrhy ale obsahují i požadavek na to, aby zdanění velkých mezinárodních firem probíhalo na základě toho, jakou část své produkce v dané zemi prodají.

Původně se o takovém systému hovořilo ve vztahu k digitálním korporacím, ale podle nového návrhu by se týkal i společností, jako je Volkswagen či L'Oréal. A s tím by evropské země mohly mít problém. Američané mají totiž obrovský trh, kam míří velký objem zahraniční produkce, a pro ně by takový systém zdanění přinášel výhody.

K tomu Spiegel dodává, že Francouzi a Němci se již roky snaží najít nějaký společný základ zdanění, ale bezúspěšně. V Evropě je také široká škála daňových sazeb. A když Irsko dostalo během finanční krize pomoc, stejně odmítlo zvýšení svých daňových sazeb. Ani Irové by ale nechtěli jít přímo proti americkým návrhům, přestože podle odhadů by jim přinesly o 2 miliardy eur nižší daňové výnosy.

Následující graf ukazuje dlouhodobý vývoj sazeb daně ze zisků v zemích s vysokými, středními a nízkými příjmy, v evropské části zemí OECD a ve zbytku zemí OECD:


Zdroj: Der Spiegel. MMF, Twitter