Britská vláda zvýší daně o 40 miliard liber (1,2 bilionu Kč), což bude nejvyšší zvýšení daní v zemi za posledních 30 let. Plánuje také velké investice do škol, nemocnic a silnic. Počítá s tím státní rozpočet na příští rok, který dnes představila ministryně financí Rachel Reevesová. Vláda má podle ní mandát obnovit stabilitu a zahájit desetiletí obnovy. Reevesová sestavuje rozpočet jako první žena v historii britských vlád. Zároveň je to po 14 letech vlády konzervativních kabinetů první rozpočet od ministryně za Labouristickou stranu.
"Obnovím stabilitu našich veřejných financí a obnovím naše veřejné služby," uvedla Reevesová. Zvýšení daní je nutné kvůli "černé díře" v objemu 22 miliard liber, kterou podle ní v ekonomice zanechala předchozí konzervativní vláda. Současně ale oznámila plány na nastartování investic v hodnotě až 70 miliard liber prostřednictvím Národního fondu bohatství, nově vytvořeného britského státního investičního fondu.
Reevesová řekla, že změna musí být citelná a že lidé musejí mít v kapsách více peněz. Jediný způsob jak toho vláda může dosáhnout, je "investovat, investovat, investovat", řekla ministryně. Kabinet očekává, že ekonomika v příštím roce zrychlí růst na dvě procenta. Míra inflace by letos měla činit 2,5 procenta, v příštím roce pak růst cen zvolní na dvě procenta.
Ministryně oznámila finanční podporu veřejným službám, jako jsou školy a nemocnice, což podle ní podpoří růst ekonomiky. To vše musí být provedeno v rámci napjatých veřejných financí, které jsou podle vlády v mnohem horším stavu, než se mělo za to v červenci, kdy labouristé zvítězili ve volbách.
Jedním z největších zdrojů příjmů pro britskou pokladnu má být zvýšení odvodů zaměstnavatelů na national insurance (NI), kterého se podniky obávají a které podle Reevesové má přinést 25 miliard liber ročně. NI jsou povinné příspěvky, které platí zaměstnanci i zaměstnavatelé a mají podpořit financování sociálního zabezpečení, včetně zdravotní péče (NHS), důchodů, podpory v nezaměstnanosti a dalších sociálních výdajů. Dále se zvýší daně z kapitálových výnosů. Nižší sazba se zvýší z deseti na 18 procent, vyšší pak z 20 na 24 procent. I tak to bude stále nejnižší sazba ze všech evropských zemí G7, zdůraznila ministryně. Díky přísnějším pravidlům pro dědickou daň pak hodlá získat do rozpočtu více než dvě miliardy liber.
Vláda také plánuje zmrazit spotřební daň na pohonné hmoty a slíbila snížení daně na sudové alkoholické nápoje a zruší kontroverzní daňový režim nazývaný non-dom. Ten umožňuje obyvatelům Británie, kteří ale oficiálně nemají daňové sídlo v zemi, využívat výhodnější daňové podmínky. Překvapením bylo zmrazení hranice pro daň z příjmů a NI u zaměstnanců, což mnozí považují za skrytou daň kvůli inflaci a přirozenému růstu příjmů.
Nezávislý Úřad pro rozpočtovou odpovědnost současně zveřejnil aktualizované prognózy pro britskou ekonomiku. Reálný hrubý domácí produkt (HDP) se má letos zvýšit o 1,1 procenta po loňském téměř nulovém růstu. Příští rok zrychlí na dvě procenta a v roce 2026 se má zvýšit o 1,8 procenta. Prognózy pro letošní a příští rok jsou o něco vyšší, než úřad dříve uváděl.