Podnikatelská aktivita v eurozóně je tento měsíc nejvyšší za posledních 15 let. K jejímu růstu přispívá silná poptávka, zejména ve službách, a obecně příznivější podmínky s tím, jak postupuje očkování proti covidu-19 a odeznívá pandemie. Ve své předběžné zprávě to dnes uvedla organizace IHS Markit.
Souhrnný index nákupních manažerů, který vyjadřuje aktivitu v průmyslu i ve službách, v červnu předběžně vystoupil na 59,2 z květnové hodnoty 57,1 bodu. Dostal se tak nejvýše od června 2006 a překonal odhady analytiků v anketě agentury Reuters. Ti v průměru počítali s růstem indexu na 58,8 bodu.
Pokud je index nad 50 body, znamená to růst aktivity. Cokoliv pod touto hodnotou vyjadřuje pokles.
Když se nový typ koronaviru loni začal rychle šířit, začaly vlády zavádět omezení a vyzývaly obyvatele, aby se zdržovali doma. To mělo zásadní dopady na sektor služeb, který je v západní Evropě dominantní. Mnoho provozoven totiž muselo zavřít, zatímco továrny a některé další výrobní podniky zůstaly alespoň částečně otevřené. Po relativně pomalém začátku očkování se tempo vakcinace zrychluje a polevil i nápor na zdravotnická zařízení, díky čemuž vlády restriktivní opatření postupně ruší.
"Ekonomika eurozóny zažívá rozmach tempem, které jsme tady neměli 15 let. Firmy hlásí prudký růst poptávky, který je čím dál širší a který se šíří od výrobního sektoru dál a zahrnuje další služby, zejména ty, které se zaměřují na spotřebitele," upozornil hlavní ekonom IHS Markit Chris Williamson.
Dílčí index pro sektor služeb se předběžně zvýšil z květnové hodnoty 55,2 na 58 bodů a je nejvýše od ledna 2018. Překonal také odhady analytiků, kteří čekali vzestup na 57,8 bodu. Dílčí index pro zpracovatelský sektor zůstal podle předběžných dat na zpřesněné květnové hodnotě 63,1 bodu, která byla rekordní. I toto je lepší výsledek, než čekali analytici. Ti u tohoto ukazatele počítali s poklesem, a to na 62,1 bodu.
Problémy v dodavatelských řetězcích v kombinaci s vysokou poptávkou ale způsobují, že u surovin si podmínky jednoznačně diktují prodejci. Dobře totiž vědí, že výrobní závody se bez surovin neobejdou. Dílčí index vstupních cen se tak v červnu vyšplhal na 88 ze zpřesněné hodnoty 87,1 bodu v květnu. Dostal se tak na maximum od června 1997, kdy se s těmito průzkumy začalo.
"Intenzita toho růstu - jak v Evropě, tak i jinde ve světě - znamená, že firmy jen těžko uspokojují poptávku. Nedostává se jim surovin ani zaměstnanců," poznamenal Williamson. "Za těchto podmínek si podniky i nadále budou moci diktovat ceny, což v příštích měsících nevyhnutelně vytvoří tlak na další růst inflace," dodal.
Navzdory inflačním tlakům je ale Evropská centrální banka (ECB) připravena udržet mimořádně uvolněnou měnovou politiku po celý letošní rok, myslí si analytici. Díky nadějím, že nejhorší část pandemie už má eurozóna za sebou, vystoupil celkový optimismus na rekord od července 2012, kdy organizace IHS Markit začala tento údaj sledovat.