Tři palčivá ekonomická témata, jeden exkluzívní host. Dnes o růstu nerůstu mezd, německých volbách, ale také bydlení i "chybě dekády". O penězích, byznyse, ekonomice a trzích s nadhledem a chytrými hosty. Přinášíme vám osmý díl podcastu Jana Bureše, hlavního ekonoma Patria Finance a Roberta Břešťana, šéfredaktora Hlidacipes.org s jejich hostem. Tentokrát je jím sociolog Daniel Prokop, člen NERVu, autor vynikající knihy „Slepé skvrny o chudobě, vzdělání a populismu“ a osobnost stojící za projektem „Život během pandemie“. Výstupy z podcastů naleznete na Patria.cz a Hlidacipes.org a samotné podcasty ve službách Spotify, Apple Podcasts, Google Podcast či SoundCloud (nejprve na SoundCloud, následně postupně na dalších službách). Podcast MakroMixér pravidelně vybírá tři důležitá ekonomická témata, ve druhé části vyzpovídává zajímavé a chytré hosty. Zaposlouchejte se!
Uplynulé čtvrtletí poskytlo obraz o 11% meziročním růstu mezd. Je to realita? Jak toto číslo rozklíčovat?
„Je třeba jej dát do souvislostí a na prvním místě to jsou mimořádné pandemické příspěvky zdravotníkům. Tam růst, díky těmto jednorázovým přídavkům, dosahuje kolem 50 % ročně. Pak zde máme sektory, jako jsou pohostinství, hoteliérství a část průmyslu. Ty před rokem v pandemii jako celek mzdově propadly, nyní se zvolna vrací, ale na hodnotách před pandemií stále nejsou,“ říká Jan Bureš a zároveň upozorňuje, že ve společnosti přibývá lidí, kteří pobírají extrémně nízký příjem. „To je nějakých 40 až 70 procent mediánové mzdy, v praxi zhruba mezi 11 až 17 tisíc korunami čistého. Takových lidí v průběhu pandemie přibývá,“ říká Jan Bureš.
Jak je to se zaměstnanci ze zahraničí? „Jejich nedostatek ovládá a brzdí především stavebnictví. Lidí v Česku je na práci obecně málo, absolutně je více míst, pro která firmy hledají obsazení, než nezaměstnaných. To platí o to více v profesích s levnou pracovní silou a nebýt cizinců v Česku, těžko tato pracovní místa pokryjeme,“ upozorňuje Jan Bureš.
Třetím aktuálním ekonomickým tématem s potenciálem přerozdání karet s dosahem v celé Evropě jsou německé volby, kde končí mnohaletá kariéra zkušené političky, kancléřky Angely Merkelové. Jakkoli to dopadne, bude to mít dopad na Česko? A jaký? „Bude. Končí éra Angely Merkelové, která toho zažila skutečně mnoho. Odchází ikona evropské politiky. Prvním tématem voleb je, zda jejím nástupcem bude někdo z CDU-CSU či například lídr sociální demokracie. Druhým, jak se poskládají menší strany, což v důsledku rozhodne o tom, jak bude vláda nastavena směrem k rozpočtu a Evropské unii,“ soudí Jan Bureš.
Klíčovým momentem voleb pak podle něj bude poměr sil mezi stranou zelených a pravicovou FDP. „Silné zisky SZ by asi vedly k výraznějšímu odchýlení od současného vývoje, rozpočtové expanzi, vedly by k vyšším výnosům německých dluhopisů a silnějšímu euru. Pokud bude mít navrch FDP, bude to spíše pokračování současného stavu,“ očekává Bureš.
Jak nejen tato témata vidí host aktuálního MakroMixéru, Daniel Prokop? Dan Prokop je sociologem, členem NERVu, autorem vynikající knihy „Slepé skvrny o chudobě, vzdělání a populismu“ a stojí za projektem „Život během pandemie“. Ten mapuje změny v sociálních chování Čechů během pandemie a v aktuálním podcastu nás budou zajímat především ekonomické souvislosti těchto změn.
Výpadek mezd a platů i exekuce
Podle Dana Prokopa nastala největší omezení práce na jaře pandemického roku 2020. Tato omezení byla z velké části ještě nekompenzována a ve formě výpadků pro pracovníky na dohodu a OSVČ. Následně začaly fungovat vládní programy a kompenzační bonusy. Omezení práce lidí pracujících na dohodu a OSVČ umožnilo sice zaměstnavatelům větší flexibilitu a snížení nákladů a nepřevedlo se do velké strukturální nezaměstnanosti, avšak dopadlo na životní úroveň těchto pracovníků, domnívá se Prokop.
„Flexibilita pomohla ekonomice v tom, že nenarostla nezaměstnanost…, ale lidé, kteří nejsou chránění na trhu práce a nemají nemocenskou…, byli neochotní k testování a k věcem, které v epidemii potřebujete,“ pokračuje Prokop a dodává, že by to mohlo mít souvislost i s regionálním šířením koronaviru v České republice. Dalším faktorem, který podle něj pomohl k šíření nákazy, byla nemožnost, vzhledem k průmyslové ekonomice ČR, nasadit ve velké míře home office tak, jako to udělala například Velká Británie.
Jak to vypadá s počty exekucí během pandemie? „Tam byl pokles. Aktuálně se ty odhady pohybují okolo o 760 tisících…, takže to je pokles o 100 tisíc oproti roku 2017,“ uvádí Prokop, ale upozorňuje, že je to dáno poklesem lidí s jednou exekucí. Počet lidí s vícero exekucemi je stabilní a moc se nemění. Čítá asi 400 až 500 tisíc lidí s tím, že mnoho lidí má i pět exekucí, upozorňuje Prokop. To s sebou nese náročnou administrativu, odrazuje koncerny, zatěžuje malé firmy. Podle Prokopa je v Česku 9 % dospělé populace v exekuci, z toho v nejchudších regionech to je až 35 procent pracovní síly. V takovém prostředí, plném demotivace a rezignace, navíc zaostává vzdělávání. „To ve výsledku vede k tomu, že v těchto regionech kolem šestiny lidí nedokončuje střední školy a odborná učiliště,“ uvádí sociolog s poukazem především na oblast bývalých Sudet. Na trhu tak podle něj mohou chybět pracovníci, které by potřebovaly firmy. „S tím souvisí část šedé ekonomiky, kde ztráta na odvodech a daních související s prací na černo může dosahovat i deset miliard ročně,“ soudí Prokop.
Přístup k bydlení a vzdělávání – témata, která rozdělují českou společnost
Dostupnost vlastnického bydlení v Česku podle Prokopa patří z hlediska ceny k nejhorším v Evropě, kde jsme v mezinárodním srovnání hned druzí za Srbskem. „Na průměrný 70metrový byt je potřeba vynaložit přes třináct ročních platů,“ připomíná Jan Bureš. Prokop se ztotožňuje s tím, že jde především o problém slabé nabídky, na druhém konci pak vidí problém na straně sociálního bydlení a samoživitelek.
Potíží je podle sociologa relativně drahé nájemní bydlení, které uřezává zásadní podíl z ročního platu. „Řešení musí zahrnovat stranu nabídky, zjednodušení stavebního řízení, musí zahrnovat i výstavbu obecních bytů, musí zahrnovat zjednodušení příměstské dopravy,“ uvádí sociolog. Mohlo by zahrnovat i progresivně nastavenou daň z nemovitosti, i když zahraniční studie ukazují, že efekt takto administrativně složité daně na nabídku je omezený.
V Česku, kde je vlastnické bydlení značně hodnotově zakotvené, i trochu daňově podporované, by se podle Prokopa měly spíše hledat daňové incentivy na podporu nájemního bydlení, například snížení daně z pronájmu. Podle Prokopa by pomohla také pomoc samoživitelkám či pomoc při nájemních kaucích.
Volby vyprázdněné o ekonomická témata
Prokop souhlasí s tím, že důležité ekonomické otázky zaujímají v aktuální předvolební debatě méně místa, než by si zasloužily. Podle sociologa se ekonomická stránka předvolebního boje vyprázdnila poté, co dvě hlavní soupeřící strany, ANO a Spolu, představily návrhy rozpočtů, které mají schodek shodně okolo 200 až 250 miliard korun. „Tím skončila veškerá diskuze o tom, jaké daně zvyšovat, jak racionálně měnit ten daňový mix,“ myslí si sociolog.
„Zároveň se nejde příliš bavit o výdajích, protože všichni vědí, že sice můžeme říct, že 5,6 % HDP půjde na školství, ale v kontextu toho navrhovaného rozpočtu je to nereálné, takže budeme rádi, když se to procentuálně udrží,“ soudí Prokop. Fiskální populismus který nyní podle Prokopa převládl, tak zablokoval debatu jak o daních, tak i o výdajích. „Jsem z toho zklamaný, z té úrovně, na které je ta debata. Bohužel se na tom podílejí i seriózní strany,“ dodává Prokop.
Podle Daniela Prokopa způsobila politika vlády v době koronaviru kromě strukturálních potíží pro státní rozpočet také politické ztráty. Zrušení daní musí být podle sociologa využito k tomu, aby se příjmy zvýšily někde jinde, protože jinak se získaný politický kapitál ke změně ztratí. „To by se mohlo nevyplatit, pokud by se Česko rozhodlo zavádět nové daně. Například uhlíková daň nebo daň z topení a elektřiny jsou daně, které by i v Česku byly regresivní, dopadly by více na nízkopříjmové skupiny,“ varuje Prokop. „A když jsme si pro to neotevřeli prostor tím nižším zdaněním příjmů, které spíše pomohla středně a vysoko příjmovým skupinám, tak nejenže jsme udělali 120 miliardovou sekeru, ale zároveň jsme zablokovali další daňové reformy. Myslím, že to byla chyba dekády,“ uzavírá Prokop.
Výstupy z podcastů naleznete na Patria.cz a Hlidacipes.org a samotné podcasty ve službách Spotify, Apple Podcasts, Google Podcast či SoundCloud (nejprve na SoundCloud, následně postupně na dalších službách). Podcast MakroMixér pravidelně vybírá tři důležitá ekonomická témata, ve druhé části vyzpovídává zajímavé a chytré hosty. Zaposlouchejte se!