ČNB překvapila trhy, hlavní sazbu zvedá o 75 bodů. Koruna skokově zpevnila

Koruna po oznámení nečekaně příkrého rozhodnutí ČNB vyskočila na dvoutýdenní maximum 25,288 za euro, a obchodovala se tak o 0,9 procenta silnější proti závěru středeční seance. 

ČNB současně rozhodla, že zvýší lombardní sazbu o 75 bazických bodů na 2,50 % a diskontní sazbu zvedne o 45 bazických bodů na 0,50 %. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 1. října 2021. Hlavní dvoutýdenní repo sazba dnešním rozhodnutím bankovní rady vzroste na nejvyšší úroveň od března 2020, kdy centrální banka začala srážet sazby ve snaze pomoci ekonomice zasažené první vlnou pandemie covid-19.

Po agresivnějším růstu sazeb volala již minulá prognóza ze začátku srpna. Ta předjímala zvýšení o 50 bodů již na srpnovém jednání a další zvyšování na každém dalším jednání v tomto roce, většina bankovní rady ale v srpnu sáhla po uměřenějším kroku. Novou prognózu ČNB představí na následujícím zasedání v listopadu. "Směr je víceméně jasný, budeme dále postupovat ve směru zvyšování sazeb," uvedl guvernér Jičí Rusnok na dotaz Patria Finance. Sdělit nyní, jak rychle a jak často bude centrální banka pokračovat v normalizaci měnové politiky, by nyní bylo podle něj střílení od boku. Tempo dalšího zpřísňování měnové politiky bude podmíněno budoucím vývojem a vyzněním podzimní prognózy, konstatovala dnes centrální banka. Podle některých analytiků, které před dnešním rozhodnutím oslovila agentura Reuters, by základní sazby mohla být na konci roku i na 2 procentech. 

Rizika současné, letní prognózy vidí ČNB nyní jako výrazně proinflační. Vyžadují tudíž rychlejší zvyšování úrokových sazeb ve srovnání se stávající prognózou. Jako proinflační rizika ČNB vidí nečekaně vyšší domácí inflaci během letních měsíců, včetně delšího trvání zvýšeného příspěvku nákladů vlastnického bydlení k celkové inflaci. Dále to jsou potíže v globálníc výrobních řetězcích a slabší zakořenění inflačních očekávání v situaci, kdy inflace dlouhodobě přestřeluje svůj cíl. Pro zvýšení sazeb o 75 bazických bodů tak dnes zvedlo ruku pět ze sedmi členů bankovní rady, dva byli pro ponechání.

Argumenty pro zvýšení o 75 bodů upozorňovaly na to, že se sazbami je potřeba vrátit se na neutrální úroveň, uvedl Jiří Rusnok na dotaz novinářů. Ekonomika už podle našeho názoru monetární stimulaci nepotřebuje, přispívala by k přehřívání ekonomiky, podotkl také. ČNB se podle něj ani nesmíří s tím, že by v Česku zakořenila inflační očekávání na dalších stupních ekonomického řetězce. "Naše inflace tedy není tažena jenom vnějšími vlivy", ale také reakcí domácích subjektů na tento vývoj, a to v kontextu napjatého domácího trhu práce, dodal také Rusnok na vysvětlenou. Aktuální prognóza ČNB nadále očekává příští rok postupný návrat inflace k dvouprocentnímu inflačnímu cíli.

ČNB letos v červnu jako jedna z prvních v Evropské unii zahájila cyklus utahování měnové politiky s tím, jak se začala zotavovat domácí ekonomika a zrychlovat inflace. Na minulých dvou zasedáních zvýšila hlavní sazbu vždy jen o standardních 25 bazických bodů.

První reakce

Banky v anketě ČTK již uvedly, že nebudou na dnešní rozhodnutí České národní banky o razantním zvýšení úrokových sazeb reagovat okamžitým zdražením úvěrů či růstem úročení vkladů. Některé menší banky ale již dnes oznámily, že k vyššímu úročení vkladů brzy přistoupí.