Nedostatek komponent dál brzdí automobilový průmysl, zatímco poptávka po nových autech alespoň podle průzkumů zůstává solidní. Omezené výrobní možnosti nicméně limitují nabídku nových vozů a prodlužují čekací doby, což se automaticky projevuje i na počtech registrací napříč celou EU.
Podle dnes zveřejněných dat se v září nové registrace, které fakticky reprezentují prodeje, propadly meziročně o 23,1 % a prodalo se tak jen necelých 719 tisíc vozů. Je to už třetí měsíc propadu v řadě, který umazává nárůsty dosahované v jarních měsících. Za prvních devět měsíců se tak na evropském trhu prodalo jen o 6,6 % vozů více než ve stejném období loňského roku extrémně poznamenaného pandemií. V ročním souhrnu se pohybujeme na úrovni 10,4 mil. vozů, což je 21 % pod maximem a jen 9 % nad minimem za období od roku 2008. Pro lepší představu jde o pokles o necelé tři miliony vozů.
Trh EU je v souhrnu od začátku roku zatím ještě v plusu (6,6 %), nicméně v Německu – jako největším národním trhu – se již prodalo letos méně vozů než loni. A to se rozhodně nedalo mluvit o vysokém srovnávacím základu. A povzbudivá čísla nepřicházejí ani z Británie, která sice stojí mimo EU, ale stále představuje druhé nejvýznamnější odbytiště vozů v Evropě. Z letmého pohledu na prodejní výsledky vyplývá, že problém s produkcí mají téměř všechny skupiny automobilek. Výjimkou je pouze Hyundai Group, které se i v této době v EU daří a posiluje svoji pozici na trhu.
Úspěšné jaro automobilek je pryč a problémy s nedostatkem čipů a dalších dílů zdá se akcelerují. Celý trh směřuje v dalších měsících k poklesu, a tak se zdá, že bude úspěch, když se podaří udržet produkci a prodeje alespoň na loňských slabých úrovních. Dokud se situace v dodavatelských řetězcích nezlepší, není možné počítat s pozitivním obratem. A s ohledem na zprávy přicházející od některých výrobců, to nemusí být dříve než ve druhé polovině příštího roku. Odvětví tak bude dál prožívat nabídkový šok, který se odrazí i na výsledcích ekonomik s vyšším podílem automobilového průmyslu. Doba přepisování krátkodobých ekonomických výhledů se tak nachýlila.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna i v průběhu včerejšího obchodování setrvávala za absence nových významných zpráv z domácí ekonomiky v úzkém pásmu v blízkosti hranice 25,40 EUR/CZK. Trhy přitom počítají s dalším výrazným zvýšením úrokových sazeb ČNB, nicméně současně pociťují problém útlumu některých silných exportně orientovaných segmentů ekonomiky. Nový impuls, který by korunu posunul k silnějším úrovním, zatím chybí.
Na primárním trhu se tento týden MF podařilo prodat nové dluhopisy v hodnotě 13,4 mld. korun a celkem už od začátku roku takto za bondy získalo zhruba 350 mld. korun. Vedle toho nicméně realizovalo na sekundárním trhu přímé prodeje v hodnotě 91 mld. a vyměnilo dluhopisy s kratší splatností za delší v objemu 47,2 mld.
Zahraniční forex
Zpomalení americké výrobní inflace (respektive její jádrové složky) sebralo vítr z plachet americkým úrokovým sazbám i dolaru. Eurodolar se tak i díky silnému návratu apetitu po riziku vrátil nad hranici 1,16.
Dnes budou hlavním makro údajem pro eurodolarový trh americké maloobchodní tržby za září. Ty pomohou zpřesnit odhad růstu HDP za minulý, přičemž poukážou na to, jak moc se covidová delta varianta podepsala na spotřebě minulý měsíc.
Turecká lira včera skokově oslabila a dostala se na historická minima. Výprodej nastal poté, co turecký prezident Erdogan odvolal z vedení turecké centrální banky dva její viceguvernéry. Jeden byl proti snížení úrokových sazeb minulý měsíc a druhý proti FX intervencím na podporu liry. Na středoevropské měny propad liry neměl výraznější vliv.
Akcie
Wall Street při čtvrtku navázala výrazným růstem. Jednotlivé indexy uzavřely následovně: Dow Jones +1,55 %; S & P 500 +1,71 %; Nasdaq Composite +1,73 %. Index S&P 500 si tak připsal nejvyšší denní nárůst za posledních 7 měsíců. Dařilo se hlavně technologiím a bankám. Kvartální výsledky oznámily Bank of America (+4,5 %), Citigroup (+0,7 %), Wells Fargo (-1,5 %) nebo poskytovatel zdravotního pojištění United Health (+4,2 %).