Trend na trzích s dluhopisy se znatelně mění s tím, jak slova o „přechodné inflaci“ znějí čím slaběji. Po číslech ukazujících na silnou inflaci klesly výnosy benchmarkového dluhopisu a zároveň se zploštila křivka, jak investoři sázejí na snahy centrální banky udržet ceny pod kontrolou, což by následně mohlo ovlivnit i oživení ekonomiky. Tvůrci politik na některých rozvinutých trzích již začali sazby zvyšovat a dávají jasně najevo, že počítají i s dalšími navýšeními. To vede k růstu na dluhopisech s delší dobou splatnosti. Bloomberg přináší pět grafů, které probíhající změny ilustrují.
Čas utahování
Investoři si dobře uvědomují, že tvůrci politik budou reagovat na nebezpečí vyšší inflace. Norsko a Nový Zéland patří mezi země, které své sazby nedávno zvýšily, a Chile ve středu zvýšila svou klíčovou sazbu dokonce o 125 bazických bodů. Očekávání u sazeb na rozvinutých trzích se letos otočila ze snižování ke zvyšování, přičemž průměrná sazba je nejvyšší od začátku roku 2020.
Graf znázorňuje vývoj průměrné sazby centrálních bank na rozvinutých trzích (svislé sloupečky), která s nástupem pandemie prudce klesla na nulu, nyní se ovšem začíná opět navyšovat. Bílá křivka ukazuje průměrnou očekávanou sazbu centrálních bank na rozvinutých trzích za rok.
Přízrak stagflace
Do popředí se dostávají obavy z návratu stagflace sedmdesátých let a klíčovou roli hrají rostoucí ceny energií. Rychle rostoucí náklady na ropu, zemní plyn a uhlí pomáhají zvyšovat cenové tlaky a podkopávat výhled růstu. V důsledku toho čísla o inflaci rostou výrazně nad prognózy a naopak data o širší ekonomice očekávání podstřelují.
Na grafu můžete vidět zelené (kladné) a červené (záporné) plochy indexu globálního ekonomického překvapení (Global economic surprise index), který oproti druhé polovině roku 2020 a první polovině letošního roku zamířil ze zeleného do červeného. Modrá křivka znázorňuje index energií, který od začátku pandemie stoupá, a v posledním roce rychle rostoucí bílá křivka představuje index globálního inflačního překvapení (Global inflation surprise index).
Zranitelné akcie
Sílí očekávání, že Fed a jeho vrstevníci budou utahovat tempo nákupů aktiv. Čím dál méně centrálních bankéřů je totiž ochotno držet se názoru, že inflace je jen přechodná. Ale po bezprecedentním růstu rozvahy, nafouknutém ve snaze bojovat proti dopadům pandemie, a následných rekordních ziscích na akciových trzích, mohou být akcie zranitelné.
Graf níže ilustruje objem rozvahy evropské, americké a japonské centrální banky (bílá křivka) a vývoj celosvětového akciového indexu MSCI ACWI (modrá křivka).
Plošší výhled
Akcie v rozvinutém světě začínají vypadat omšele a klesají podobně jako malátné akcie rozvíjejících se trhů po většinu letošního roku. Americká výnosová křivka se zplošťuje, když investoři do dluhopisů sází na to, že tvůrci politik nebudou jen nečinně sedět a že nedopustí, aby se inflace rozžhavila do ruda. To vykresluje pochmurné akciové scénáře, zejména u technologických gigantů, kteří byli v posledních letech klíčovými hybateli zisků.
Další graf ukazuje růst akcií po propadu během pandemie v roce 2020, který se ovšem začátkem letošního roku u akcií rozvíjejících se trhů zabrzdil (fialová křivka) a u akcií z indexu S&P 500 došlo k přelomu až ke konci třetího kvartálu (modrá křivka). Graf doplňuje bílá výnosová křivka amerického 30letého státního dluhopisu.
Starý normál
Dluhopisy se, zdá se, vrátí ke svému starému já. Nárůst inflace pobízí investory, aby se vyhýbali dluhu se zápornými výnosy. Hodnota dluhopisů se záporným výnosem, která ke konci loňského roku dosáhla vrcholu více než 18 bilionů dolarů, klesla zpět pod 12 bilionů dolarů.
Šedá plocha grafu znázorňuje hodnotu světových dluhopisů se záporným výnosem a bílá křivka průměrnou roční inflaci napříč hlavními rozvinutými trhy.
Zdroj: Bloomberg