Ministerstvo financí očekává za letošní rok pomalejší růst české ekonomiky a mírnější schodek veřejných financí, než předpokládalo v srpnu, současně však zvedlo prognózy inflace na letošní a zejména na příští rok, uvedl resort v úterní aktualizované prognóze.
Hrubý domácí produkt (HDP) by se měl letos zvýšit pouze o 2,5% oproti dříve očekávaným 3,2%. Pro příští rok ministerstvo předpokládá zotavení ekonomiky tempem růstu 4,1% ve srovnání se 4,2% uváděným v srpnové prognóze.
Hospodaření sektoru vládních institucí je v roce 2021 velkou měrou zatíženo situací vyvolanou epidemií koronaviru, jejími ekonomickými důsledky a opatřeními provedenými v oblasti zdravotnictví a stimulační fiskální politiky, uvedl úřad ve zprávě.
Expanzivní fiskální politika by měla vést k letošnímu deficitu ve výši 7,2% hrubého domácího produktu a nárůstu zadlužení státu na 43,3% HDP.
V příštím roce by saldo veřejných financí nemělo být ovlivněno efekty přijatých protiepidemických opatření, současně by měla být započata fiskální konsolidace. Podle odhadu ministerstva se celkový deficit veřejných financí sníží na 4,4% HDP, zatímco míra zadlužení vzroste na 46,2% HDP.
"Predikce je zatížena množstvím rizik, která v úhrnu považujeme za vychýlená směrem dolů. Významnými riziky jsou problémy v globálních dodavatelských řetězcích, možnost setrvání inflačních očekávání výrazněji nad cílem České národní banky a další vývoj epidemické situace v České republice i v zahraničí" uvádí úřad ve zprávě.
"Mezi vnitřní rizika dále patří vývoj v automobilovém průmyslu a nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí. Jako pozitivní riziko je možné identifikovat odložení spotřeby domácností v době epidemie, jejíž dodatečná realizace by mohla ekonomický růst urychlit. Na druhou stranu by ale reálnou spotřebu mohl tlumit nárůst životních nákladů. Nedostatek pracovních sil na trhu práce by pak mohl podpořit dynamiku investic, stejně jako mzdový růst," doplnil úřad.
Ministerstvo také zvedlo predikci průměrné míry inflace pro letošní rok na 3,5% ze 3,2% předpokládaných v srpnové prognóze a pro rok 2022 dokonce na 6,1% z předchozích 3,5%, tedy více než dvojnásobnou hodnotu ve srovnání s horní mezí tolerančního pásma České národní banky.
"Zrychlující se inflace se stává významným makroekonomickým problémem. Inflační tlaky jsou oproti očekávání srpnové makroekonomické predikce mnohem silnější. Vysoké ceny energií i jiných komodit se postupně promítají do dalších cen. Jako zásadní faktor inflace se ukazují být problémy na straně nabídky, poptávka je přitom podporována stále velmi uvolněnou měnovou i fiskální politikou. Ekonomický výkon se navíc v příštím roce pravděpodobně dostane nad svůj potenciál," uvedlo ministerstvo ve zprávě.
Následuje tabulka předpovědí. Hodnoty z předchozí, srpnové prognózy jsou uvedeny v závorkách:
|
HDP (pct)
|
2,5
(3,2)
|
4,1
(4,2)
|
2,2
(2,1)
|
|
Míra inflace (pct)
|
3,5
(3,2)
|
6,1
(3,5)
|
2,5
(2,4)
|
|
Míra nezaměstnanosti (pct)
|
3,8 (3,8)
|
3,6 (3,6)
|
3,4 (3,4)
|
|
Bilance veřejných financí
(pct/HDP)
|
-7,2
(-7,7)
|
-4,4
(-5,0)
|
-3,8
(-4,5)
|
|
Dluh vládního sektoru
(pct/HDP)
|
43,3
(43,5)
|
46,2
(46,2)
|
48,9
(49,2)
|
Zdroj: Reuters