Aktualizováno S napětím očekávaná listopadová inflační data ze zámoří nakonec dopadla podle očekávání. Meziměsíční růst cen o 0,8 pct je sice o chlup vyšší, ale meziroční inflace na úrovni 6,8 pct a jádrová inflace 4,9 procenta odpovídají tržnímu konsensu. Ačkoli jde o další zrychlení a nejvyšší hodnotu za poslední téměř čtyři dekády, mezi investory by mohlo zesílit přesvědčení, že se tímto dostáváme na vrchol, načež by už růst cen měl zvolňovat.
Důvodů by se pro to našlo víc. Patří sem ceny energií, poté co ropa už stihla spadnout z výšin a i přes obnovený růst se drží pod svým vrcholem. To se postupně propíše i do spotřebitelských cen. A pak je tu samozřejmě technický důvod v podobě stoupající srovnávací základny. Tento efekt bude sílit v příštím roce a bude tlačit nová inflační čísla dolů.
Dosud ovšem efekt drahých energií v datech stále je a za listopad jde o jeden z klíčových proinflačních faktorů. Zrychluje zdražování potravin také se obnovil růst cen ojetých aut, která jsou výrazně dražší než loni. Ceny dopravy nebo bydlení meziročně rostou pomaleji než celková inflace.
Nová data tedy mohou trochu otupit obavy z dalšího neočekávaného roztáčení inflace a pomáhat tím vzhůru dluhopisům i akciím. Na druhou stranu je bude v rozletu asi brzdit výhled zasedání Fedu příští týden. Vrcholící inflace totiž neznamená, že se rychle čísla vrátí k 2procentnímu cíli.
Ve hře není jen očekávané urychlení taperingu, a tedy faktické potvrzení, že si centrální banka vytváří prostor pro dřívější utažení sazeb. Vyjde zároveň i nový výhled pro ekonomické ukazatele a sazby v tzv. dots. Poté co se trhy už smířily s tím, že Fed rychleji odstartuje, budou muset možná vstřebat i to, že se trajektorie sazeb celkově posune výš i v dalších letech.