Americká ekonomika se podle šéfa Fedu Powella rapidní tempem přibližuje plné zaměstnanosti a inflace se pohybuje na cílem. Takové hodnocení vyžaduje od Fedu zpřísnit finanční podmínky, což hodlá centrální banka hodlá zařídit rychlejším ukončením nákupů dluhopisů a akcelerací prognózovaného cyklu zvyšování úrokových sazeb. Bude to však stačit?
Pohled na novou kvartální prognózu Fedu je totiž více než rozporuplný, neboť výhled do roku 2024 vypadá značně nekonzistentně. Fed například očekává, že se míra nezaměstnanosti udrží v následujících třech letech na rekordně nízké úrovni 3,5 %, přičemž jádrová inflace bude příští rok 2,7 % a v roce 2032 pak ještě poklesne na 2,3 %. Takto přehřátá ekonomika se pak má sama od sebe zchladit při minimálním nárůstu úrokových sazeb, které by se měly na konci roku dostat na velmi nízkou úroveň 1,6 %.
Pokud jde o samotnou rétoriku šéfa Fedu Powella při jeho tiskové konferenci, tak ta byla celkem jasně jestřábí, přičemž asi nejdůležitější výrok, který zazněl, je ten, že Fed bude v následujících měsících monitorovat, zda se vysoká inflace opravdu nenabývá trvalejšího charakteru. Powell varoval, že pokud by se tak stalo, americká centrální banka bude muset svými nástroji zasáhnout, aby ji potlačila. K tomu šéf Fedu ještě dodal, že se centrální banka nachází v dobré pozici reagovat na různá rizika – včetně těch, že inflace (Powellovými slovy) “zakoření” na vysokých úrovních.
Celkově lze říct, že Fed se prozatím stále pohybuje po linii tržních očekávání, které počítají jen s velmi opatrným startem zvyšování oficiálních úrokových sazeb. To aktuálně vychází na začátek května 2022, přičemž trh i Fed nám aktuálně říkají, že příští rok budou stačit jen tři zvýšení úrokových sazeb (vždy o 25bps). Bude-li však centrální banka konfrontovaná s velmi vysokými tempy inflace v lednu a únoru (což je velmi pravděpodobné), bude pak zapotřebí, aby Fed utáhl finanční podmínky razantněji a dostal se tzv. „před křivku”. V takovém případě se můžeme dočkat skutečně jestřábího překvapení, které bude způsobeno agresivnějším startem cyklu zvyšováním úroků, než dnes kdokoliv předpokládá.
*** TRHY ***
Zahraniční forex
Eurodolar sice včera zažil volatilnější večer v důsledku zasedání Fedu (viz úvod), ale nakonec se obchoduje opět v blízkosti hodnoty 1,13.
Dnes bude trh čekat na další dva mezníky - jednak na zasedání Bank of England (která by mohla teoreticky zvednout sazby již dnes) a jednak na zasedání ECB. Ta bude zveřejňovat novou prognózu, která zásadně navýší odhady inflace pro rok 2022. V reakci na to může ECB komunikovat ústup od anti-COVIDového programu nákupu dluhopisů známého pod zkratkou PEPP. Na druhou stranu jiný expanzivní program - APP - zůstane v platnosti stejně jako závazek prezidentky ECB Lagardeové, že úrokové sazby nebudou v roce 2022 zvýšeny. Euro však musí být ve střehu, neboť jakýkoliv lehce jestřábí výrok muže být pozitivním překvapení.
Forint včera oslaboval pod vlivem pokračujícího výprodeje turecké liry. Dnes by však maďarské měně mohla pomoci centrální banka, která zřejmě opět zvýší jednotýdenní depozitní sazby (aktuální 3,30 %).
Koruna
Koruna se v průběhu včerejšího obchodování držela v úzkém pásmu v blízkosti hranice 25,25 EUR/CZK. V posledních dnech jí svědčí zklidňování pandemické situace i ostřejší komentáře některých centrálních bankéřů chystajících se na další zvýšení úrokových sazeb. Poslední letošní příležitost budou mít už příští středu, kdy budou moci vyhodnotit (ne)naplňování listopadové prognózy, která předpokládala kromě krátkodobého zvolnění inflace i propad ekonomiky v závěru roku. Zatímco však inflace opět vzrostla, poklesu ekonomiky o více než procento zatím nic nenasvědčuje. Ve hře je proto tentokrát navýšení repo sazby o 75 základních bodů na 3,50 %. Pro korunu bude ovšem podstatné, co ČNB hodlá dělat dál. Z pohledu tržních očekávání by totiž ani prosincové zvýšení sazeb nemělo být ještě posledním.