Evropská komise chce zařadit jádro a zemní plyn na seznam zelených investic. Informoval o tom list Financial Times, který má chystaný návrh k dispozici. K tomuto kroku vyzývalo dlouhodobě mimo jiné Česko. Unijní exekutiva na svých internetových stránkách uvádí, že v pátek o tom zahájila konzultace s experty. Hodlá dát investorům návod, do kterých technologií se vyplatí vložit peníze. Návrh předpokládá, že investice budou do jádra směřovat nejméně příštích dvacet let a do zemního plynu deset let. Ostře proti se staví Rakousko, jádro v zemi naopak vítá Salvini, pokud jde o Itálii.
"Evropská komise vzala v potaz vědecké expertizy, současný technologický pokrok i to, že přechod (k čisté energetice) bude pro jednotlivé členské státy znamenat rozdílné výzvy. Komise si proto myslí, že zemní plyn a jádro sehrají roli jako nástroje v přechodu k budoucnosti založené převážně na obnovitelných zdrojích," píše se v tiskové zprávě EK.
Komise dá podle návrhu zelený status těm novým jaderným blokům, které získají povolení pro stavbu nejpozději v roce 2045. Podle serveru českého deníku Hospodářské noviny by to Česku umožnilo postavit nové bloky jaderných elektráren Dukovany či Temelín.
Členské státy Evropské unie se přou o to, jakými dostupnými prostředky budou moci nahradit energii a teplo vyráběné z uhlí - tohoto zdroje se mají v rámci přechodu ke klimaticky čistým technologiím v příštích letech zbavovat.
Energie z jádra, při jejíž produkci sice nevznikají skleníkové plyny, ale není vyřešené dlouhodobé uskladnění vyhořelého radioaktivního paliva, stojí v centru těchto debat. Pro odpor Rakouska, Německa a několika dalších zemí se skupině projaderných států v čele s Francií nepodařilo prosadit do závěrů prosincového summitu v Bruselu, aby EK jádro na soupis zelených investic zařadila. Agentura DPA dnes napsala, že spolkový ministr hospodářství Robert Habeck za Zelené dal najevo, že Německo zřejmě záměr Evropské komise odmítne. Aby skutečně spadl pod stůl, musela by se proti němu vyslovit kvalifikovaná většina členských států.
Na zařazení zemního plynu na seznam zelených investic naléhaly především země jižního a východního křídla unie. Tento zdroj energie, označovaný Evropskou komisí jako přechodný, vytváří emise ve zhruba poloviční míře, než je tomu v případě uhlí. Tři čtvrtiny zemního plynu spotřebovaného v EU se dováží, nejvíce ze Ruska.
Eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton zařazení obou způsobů výroby elektrické energie mezi udržitelné podpořil s tím, že opatření pomůže dosáhnout do roku 2050 kýžené klimatické neutrality. Znamenalo by to, že pokud se nepodaří zcela zabránit vzniku emisí, budou alespoň kompenzovány zachycováním uhlíku například pomocí výsadby stromů.
Komise dlouho očekávanou publikaci takzvané taxonomie, tedy systému podpory ekologických investic, několikrát odložila. Podle FT se nyní očekává, že vlády unijních zemí návrh podpoří.
Stalo by se tak navzdory výtkám ekologických organizací, které jádro ani zemní plyn za udržitelné zdroje energie nepovažují. Hospodářské noviny (HN) upozorňují, že podle těchto organizací by Česko mělo masivně stavět větrné nebo solární elektrárny, které dnes už vyrábějí energii levněji. “Česká vláda požaduje další finance na rozvoj zdrojů na plyn nebo na předražené jaderné reaktory, které nebudou stát dříve než za 20 let,” řekl HN Ondřej Pašek z Hnutí Duha.
Hlasy proti
"Označování plynu a jádra za zelené je čistý greenwashing (šíření dezinformací o ekologické prospěšnosti daných technologií - pozn. ČTK)," napsal na twitteru europoslanec za frakci Zelených Michael Bloss. "Skutečný energetický přechod je možný jedině se stoprocentně obnovitelnými zdroji," dodal. Rakouská pobočka Světového fondu na ochranu přírody (WWF) uvedla, že označení plynu a jádra za zelené technologie povede "k miliardovým investicím do odvětví poškozujících klima".
Rakouská ministryně pro klima a energetiku Leonore Gewesslerová pohrozila právními kroky proti plánům Evropské komise (EK) zařadit za určitých podmínek energii vyrobenou z jádra a zemního plynu mezi šetrné ke klimatu. "Pokud budou plány realizovány v této podobě, podáme žalobu," napsala na twitteru rakouská politička za Zelené. Komise v sobotu zveřejnila návrh opatření, po němž dlouhodobě volala řada zemí preferujících jadernou energii, k nimž patří i Česká republika.
Rakouská ministryně také uvedla, že EK se snaží svým návrhem v případě jádra a zemního plynu provádět takzvaný greenwashing, tedy vyvolat falešné zdání o jejich prospěšnosti pro životní prostředí. "Jaderná energie je nebezpečná a není řešením v boji proti klimatické krizi," dodala ministryně.
S koncem roku konec další části německých jaderných elektráren
V Německu s posledním dnem loňského roku ukončily provoz tři ze zbývajících šesti jaderných elektráren, výroba energie z jádra má letos skončit. "Pozice německé vlády k jaderné energetice se nemění. Nadále je přesvědčena o tom, že jádro nelze považovat za udržitelný zdroj energie," uvedl mluvčí německého kabinetu. "Zemní plyn je pro německou vládu důležitou překlenovací technologií na cestě ke klimatické neutralitě na pozadí vyřazování jaderné energetiky a výroby elektřiny z uhlí," řekl také.
Podle místopředsedy parlamentní frakce vládních sociálních demokratů (SPD) Matthiase Miersche by Německo mělo "vyčerpat veškeré možnosti k zabránění podpory jaderné technologie na evropské úrovni". Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck už dříve uvedl, že Německo pro návrhy EK hlasovat nebude. Možnost podání žaloby ale zatím nezmínil.
Evropská unie se zavázala dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Členské státy se přou o to, jakými dostupnými prostředky budou moci nahradit energii a teplo vyráběné z uhlí. Energie z jádra, při jejíž produkci sice nevznikají skleníkové plyny, ale není u ní vyřešeno dlouhodobé uskladnění vyhořelého radioaktivního paliva, stojí v centru těchto debat. Pro odpor Rakouska, Německa a několika dalších zemí se skupině států preferujících jadernou energetiku v čele s Francií nepodařilo prosadit do závěrů prosincového summitu v Bruselu, aby EK jádro na soupis zelených investic zařadila.
Rakousko patří v Evropské unii k nejhlasitějším kritikům jaderné energetiky. Na základě referenda z roku 1978 se tato alpská republika rozhodla nezprovoznit svou dokončenou elektrárnu Zwentendorf a následně se trvale zřekla výroby energie z jádra. Dlouhodobě se staví odmítavě k jaderným energetickým programům sousedních států, mezi nimi i Česka.
Salvini pro jádro v Itálii
Předseda vládní krajně pravicové strany Liga Matteo Salvini se vyslovil pro návrat Itálie k jaderné energii. Strana je podle něj připravena sbírat podpisy pro referendum, které by tento krok umožnilo, informují tiskové agentury. Bývalý ministr vnitra tak reagoval právě na sobotní oznámení Evropské komise (EK). "Energetická nouze v Evropě: Zdá se, že i Evropská komise je konečně připravena uznat jadernou energii za ekologickou. Itálie nemůže stát na místě. Liga je připravena k referendu, které povede Itálii k nezávislé, bezpečné a čisté energetické budoucnosti," citovala agentura APA z vyjádření Salviniho.
V Itálii se nyní debatuje o rostoucích cenách elektřiny. Liga požaduje, aby vláda premiéra Maria Draghiho přijala opatření ke snížení cen elektřinu a plynu pro rodiny a podniky. Z hlediska spotřeby elektřiny je Itálie značně závislá na dovozu ze zahraničí.
V roce 1987, rok po černobylské jaderné havárii, Italové odhlasovali v referendu postupné ukončení využívání jaderné energie v zemi. V roce 2009 tehdejší premiér Silvio Berlusconi oznámil záměr znovu investovat do jaderné energetiky, své plány ale později pozastavil. V roce 2011, několik měsíců po havárii v japonské Fukušimě, se v dalším referendu vyslovilo proti stavbě nových reaktorů přibližně 94,5 procenta Italů.
(Zdroj: čtk, FT, Patria)