Vítejte v novém roce, ve kterém se nabízí mnoho politických událostí, které by bylo záhodno sledovat. Bloomberg nabízí seznam 12 událostí, na které se v roce 2022 dívat, pokud jde o politické riziko.
HRANICE: Napětí na ukrajinské hranici je vysoké. Ruský prezident Vladimir Putin tam drží zvýšenou vojenskou přítomnost a požaduje, aby NATO omezilo svoje působení v regionu. Vyhlídky na ruskou invazi se zamrzající půdou v regionu mohou narůstat. Od neděle se rozběhnou tři samostatné série rozhovorů, jejichž cílem je pokusit se o deeskalaci celé situace.
PRŮBĚŽNÉ VOLBY V USA: Amerického prezidenta Joea Bidena čeká s listopadovými volbami do Sněmovny reprezentantů a více než polovina křesel v Senátu referendum o tom, jak jsou Američané spokojeni s jeho působením v úřadu. Jeho popularita měla tendenci klesat, když se zasazoval o to, aby protlačil svoje dalekosáhlé hospodářské plány americkým Kongresem. Mohlo by to otevřít dveře republikánům, nebo v roce 2024 dokonce Donaldu Trumpovi?
VZESTUP ČÍNY: Prezident Číny Si Ťin-pching usiluje na letošním setkání vůdců komunistické Číny o bezprecedentní třetí funkční období a nadále upevňuje svou moc ve druhé největší ekonomice na světě. Si, který prosazuje svou mantru „společné prosperity“ a drží na uzdě velké čínské společnosti i čínské miliardáře, zasahoval jak v Číně, tak v Hongkongu. Co to znamená pro ustavičně napjaté vztahy s USA a pro Tchaj-wan coby ostrov demokracie, který Peking považuje za své území?
SOLIDNÍ DÁVKA: Pandemie je stále s námi, i když omikron naštěstí vypadá jako mírnější, i když mnohem nakažlivější verze Covid-19. Vlády stojí před námitkami obyvatel, unavených omezeními proti šíření viru, které však patogen může stále ohrožovat. Izrael začíná zavádět už čtvrté očkování, mnoho chudších zemí se ale stále snaží dodat obyvatelstvu druhou dávku vakcíny. Dokud svět jako celek nebude mít větší ochranu, budou neustále přicházet nové varianty.
K URNÁM: Volit letos nebudou jenom Američané. Sledujte hlasování v zemích jako Francie (kde prezident Emmanuel Macron čelí několika vyzyvatelům z řad středu a krajní pravice), Brazílie (kde prezident Jair Bolsonaro bojuje s klesající popularitou), Maďarsko (kde Viktor Orbán doufá, že upevní svou „neliberální demokracii“) a v Austrálii (Scott Morrison tu chová naději, že vybudování pomyslné pevnosti Austrálii během pandemického období nalezne odezvu v domácím prostředí).
PRÁVĚ TEĎ NA PROGRAMU: Zatímco pandemie pokračuje, stojí státy před těžkými rozhodnutími, kdy a jak ukončovat svou pomoc, poskytovanou firmám a pracovníkům v souvislosti s Covid-19. Jak se dluh bude hromadit, budou vlády čelit tlaku na utahování kohoutů a případnému zvyšování daní. Některé už vychvalují vznešené zelené cíle, které budou ale vyžadovat jak výdaje, tak strukturální ekonomickou změnu. Zvládnou to všechno uřídit?
SOBĚSTAČNOST: V roce 2021 země usilovaly o větší soběstačnost, pokud šlo o zboží jako polovodiče. Úzká hrdla v dodávkách letos mohou přetrvávat, což urychluje plány na výstavbu domácího průmyslu a ochranu domácích premiantů před zahraničními kupci, což vede k rostoucímu protekcionismu. V sázce nejsou jenom čipy: Znovu se na příklad objevují otázky týkající se energetické závislosti.
ČÁSTEČNÉ TÁNÍ: Zlepšily se vztahy mezi Saúdskou Arábií a dalšími blízkovýchodními mocnostmi, včetně Izraele, Kataru a S.A.E, což otevírá dveře většímu obchodu a investicím. Vydrží to? Saúdskoarabský korunní princ Mohammed bin Salmán prosazuje změny doma i v zahraničí, zakrývá to však mnoho let vzájemné nedůvěry a konfliktů. Divokou kartou tu je Írán, který s konzervativnější vládou v čele zabředl do rozhovorů o obnovení své jaderné dohody z roku 2015
TLAKOVÝ HRNEC: V Turecku je třeba sledovat konkrétní věci, které by se mohly rozšířit dále do prostoru. Prezident Recep Tayyip Erdogan stále koketuje s neortodoxní měnovou politikou, i když zároveň podniká kroky, aby se pokusil podpořit liru, celosvětově nejméně výkonnou měnu rozvíjejících se trhů v roce 2021. Jenomže volby už jsou na obzoru a Erdogan potřebuje získat podporu na domácí půdě. To by ho mohlo učinit méně vyzpytatelným partnerem v zahraničí, a to včetně oblasti Středomoří, ve vztahu s NATO a s Ruskem.
NOVÁ ÉRA: Olaf Scholz po 16 letech vlády Angely Merkelové převzal funkci německého spolkového kancléře. Vyvolává to otázky nejen ohledně domácí politiky a ekonomiky, ale také ohledně širší evropské stability. Otevře to dveře francouzskému prezidentu Macronovi? Předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové? Zvládnou vést rozhovory o pandemické pomoci pro Evropu, napětí na východě Evropy, nebo najdou způsob, jak se vypořádat s Čínou a držet na uzdě lídry, jako je turecký prezident Erdogan?
ZÁLUDNÉ VODY: Státy si začínají uvědomovat, že kryptoměny tu s nimi zůstanou. Krypto má své výhody, ale také své stinné stránky, zejména pokud jde o praní peněz, obchodování s lidmi a financování terorismu. Před vládami pak stojí otázka, zda a jak je regulovat.
ČASOVANÁ PUMA: Až nezvykle ticho bylo loni v Severní Koreji, zatímco svět upínal pozornost na země jako Rusko nebo Čína. Kim Čong-un se držel zpátky a omezil se na testy raket krátkého doletu a několik propagandistických výbuchů namířených proti Americe. Doma má plné ruce práce se nedostatkem potravin, jak dlouho ale dokáže žít bez výsluní, které evidentně tolik zbožňuje? Je letošek rokem, kdy se Pchjongjang prodere zpět s řekne si o pozornost na globální scéně?
Zdroj: Bloomberg