ČNB nemůže na celosvětové nákladové tlaky nereagovat, zdůvodňuje guvernér Rusnok zvýšení sazeb

Pro ponechání úrokových sazeb beze změny hlasovali na zasedání bankovní rady ve středu 22. prosince opět její členové Aleš Michl a Oldřich Dědek. Zbylých pět členů rady hlasovalo pro zvýšení základní úrokové sazby o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Vyplývá to ze záznamu z jednání, který dnes ČNB zveřejnila. Pro sazby beze změny hlasovali Michl a Dědek již na zasedání v září i v listopadu. V listopadu rada zvýšila základní sazbu o 1,25 procentního bodu. Sazby rada ČNB zvyšuje kvůli rostoucí inflaci.

V debatě o jejím vývoji se bankovní rada podle záznamu shodovala, že jejím významným zdrojem jsou nákladové tlaky globálního charakteru. Ty vedle vysokých cen komodit a energií odrážejí přetrvávající problémy v globálních výrobních řetězcích.

Většina členů bankovní rady, kromě Michla a Dědka, ale považovala za významný také příspěvek silné domácí poptávky podporované dlouhodobě přehřátým trhem práce. Naopak podle Dědka a Michla je růst inflace způsoben silnými nákladovými tlaky ze zahraničí, kterým měnová politika může vzdorovat jen s malou účinností. Guvernér ČNB Jiří Rusnok ale podle záznamu oponoval s tím, že přestože vnější nákladové tlaky měnová politika ČNB přímo neovlivní, ale nemůže na ně nereagovat, a to vzhledem k jejich potenciálu ovlivnit cenový vývoj v ČR.

Podle většiny bankovní rady je podle záznamu také riziko, že se očekávání ohledně dalšího vývoje inflace odpoutají od dvouprocentního inflačního cíle ČNB, což vyžaduje rozhodnou reakci měnové politiky. Naopak Dědek podle záznamu v debatě uvedl, že v souvislosti s odhady analytiků nemá obavu o ukotvenosti inflačních očekávaní. "Současně dodal, že ve mzdových vyjednáváních nespatřuje příznaky startující mzdově-inflační spirály," uvádí záznam.

V diskuzi o vývoji kurzu koruny podle záznamu několikrát zazněl názor o možném posílení koruny v souvislosti s otvíráním nových investičních pozic počátkem roku. Člen bankovní rady Tomáš Holub upozornil, že ve směru slabšího kurzu může naopak působit posun měnové politiky Fedu ke zpřísňování. "Pokud by k posílení koruny vůči euru nedošlo v rozsahu odpovídajícímu prognóze, tak by to podle člena bankovní rady Vojtěcha Bendy implikovalo potřebu výraznějšího zpřísnění měnové politiky v úrokové složce," uvádí záznam.

Koruna v posledních dnech posiluje. Ve čtvrtek se dostala na nejsilnější úroveň od září 2012 a obchodovala se za 24,51 Kč/EUR.

Zdroj: ČTK, ČNB