Ekonomická úroveň Česka loni klesla na 86 procent průměru 19 zemí eurozóny a na této úrovni by měla zůstat i v letošním roce. Předloni byla úroveň ČR na 88 procentech. Česko by i tak na tom mělo bylo lépe než Polsko, Maďarsko, Slovensko, Portugalsko nebo Španělsko. Vyplývá to z odhadů v makroekonomické prognóze ministerstva financí (MF).
MF upozornilo, že v roce 2020 se HDP na obyvatele v běžné paritě kupní síly kvůli dopadům pandemie snížil ve všech sledovaných zemích. "Největší propad byl zaznamenán v zemích s větší orientací na cestovní ruch, především ve Španělsku, Itálii, Řecku a Francii. V těchto zemích a dále také v Portugalsku a Chorvatsku současně došlo k poklesu relativní ekonomické úrovně vůči průměru eurozóny. Česká ekonomika mohla v relativním vyjádření v loňském roce nepatrně poklesnout na 86 procent HDP eurozóny a kolem této úrovně by se mohla pohybovat i v roce 2022," uvedl úřad.
Cenová hladina v ČR loni podle odhadů MF stoupla na 63 procent průměru 19 zemí eurozóny z předchozích 61 procent. "Očekáváme, že se česká ekonomika bude eurozóně i nadále zvolna přibližovat, a to až na 68 procent její úrovně v roce 2022. Hlavními faktory by v horizontu predikce měla být vyšší inflace a zhodnocení měnového kurzu," uvedlo MF v prognóze.
Ekonomická úroveň zemí se srovnává na základě běžné parity kupní síly. To je poměr mezi měnami, který vyjadřuje schopnost koupit stejný soubor zboží nebo služeb v obou zemích. Index cenové hladiny je podíl měnového kurzu a parity kupní síly mezi měnami.
Úroveň HDP na obyvatele při přepočtu pomocí běžné parity kupní síly ve vztahu k 19 členským zemím eurozóny (v procentech):
ČR |
82 |
83 |
85 |
86 |
88 |
88 |
86 |
86 |
Slovensko |
73 |
68 |
66 |
66 |
65 |
67 |
65 |
66 |
Polsko |
64 |
64 |
65 |
66 |
68 |
72 |
72 |
73 |
Maďarsko |
65 |
64 |
65 |
67 |
69 |
70 |
71 |
72 |
Španělsko |
85 |
86 |
87 |
86 |
85 |
80 |
79 |
80 |
Slovinsko |
77 |
78 |
80 |
82 |
83 |
84 |
85 |
86 |
Itálie |
90 |
92 |
92 |
91 |
91 |
89 |
90 |
91 |