Bankám obecně prospívají vyšší sazby, protože zvyšují jejich čisté úrokové marže. Pokud ale vezmeme do úvahy dopad vyšších sazeb na celou ekonomiku, můžeme uvažovat o nějaké hranici, za kterou již vyšší sazby škodí i bankám. Kde může tato hranice ležet? Na tuto otázku na Bloombergu odpovídal Bob Diamond, který působil jako šéf banky a nyní je ve vedení Atlas Merchant Capital. Jaký je jeho odhad a pohled na další vývoj ve finančním sektoru?
Diamond uvedl, že při hodnocení výsledků bank je dobré si rozdělit jejich podnikání na dvě hlavní části. První z nich je tradiční komerční bankovnictví, které podle experta nyní v USA čelí významnému „protivětru“. Přispívá k němu růst mezd a konkurence, kterou pro banky na trhu práce představují technologické společnosti. K tomu banky investují do nových technologií a posunu k digitální ekonomice.
Toto „jádro“ bankovního podnikání tedy podle experta čelí řadě výzev a v principu se dá přirovnat k utilitám. Posun tímto směrem byl patrný již nějaký čas a stále zesiluje. Vyšší
sazby mohou i tomuto segmentu pomoci, ale výrazným plusem jsou podle Diamonda pro investiční bankovnictví. Pokud totiž někdo obchoduje s komoditami,
dluhopisy či akciemi, ze současného prostředí rostoucích
sazeb a s ním spojené vyšší volatility těží. Bloomberg k tomu dodal, že například má za sebou čtvrtletí, kdy žádný den neprodělala na svém tradingu.
Relativně špatné výkony akcií bank jsou podle experta tedy zejména odrazem situace v jejich jádrové činnosti. Čím více má banka operací posunutých směrem ke správě aktiv a podobným aktivitám, „o to bude vypadat lépe.“ K tomu Diamond dodal, že některé evropské banky se nyní obchodují s cenami akcií pod 50 % jejich účetní hodnoty. Což zapadá do teze o tom, že z bank se stále více stávají utility. Americké banky jsou na tom sice lépe, ale jejich jádrová činnost také směřuje tímto směrem.
K celkovému prostředí, ve kterém se nyní americké banky pohybují, Diamond uvedl, že nepamatuje období, kdy by byly rozvahy spotřebitelů a firem tak silné jako nyní. Významnou roli ale hraje a bude hrát i monetární politika. Podle experta byla uvolňována i v době silného ekonomického růstu, rozvaha Fedu rostla a
sazby se držely nízko. Americká centrální banka je pak stále „za křivkou“ – ještě plně nezareagovala na současný vývoj v ekonomice. A Diamond míní, že
sazby budou muset jít nahoru rychleji a více, než trhy čekají. Proti sobě tak bude stát monetární utahování a zmíněné silné rozvahy soukromého sektoru.
„Ekonomika sama od sebe nezpomalí, takže Fed bude muset šlápnout na brzdy o něco více, než by se nám líbilo,“ uvedl bankéř. Centrální banka je také podle něj již připravena dělat více, než byla před měsícem či dvěma. A lepší by bylo, kdyby se sazba zvedala ve chvíli, kdy se
inflace začala znatelně zvedat nad 2 %. Jak vidí expert situaci na trhu práce? Podle něj nikdy v historii neexistoval takový rozdíl mezi počtem nezaměstnaných a počtem volných pracovních míst. Trh práce je tedy skutečně napjatý. Diamond následně poukázal na dvojí mandát Fedu. Ten se musí starat jednak o cenovou stabilitu a také o trh práce a
nezaměstnanost.
Zdroj: Youtube, Bloomberg