Larry Summers se domnívá, že pokles akciového trhu je součástí toho, co má v ekonomice způsobit utaženější monetární politika (viz první část rozhovoru). Podle některých názorů by v rámci snah o snížení inflace měla hrát větší roli i regulace a antimonopolní politika. Co si tom ekonom myslí?
Summers míní, že v USA je bezesporu třeba zpřísnit regulaci, a to zejména v oblasti fúzí a akvizic, jejichž cílem je zvýšit již tak vysoký tržní podíl v některých odvětvích. Naprosto pomýlené jsou ale podle ekonoma úvahy a návrhy, které bývají někdy nazývány „hipster regulací“. Podle nich by regulace a antimonopolní aktivity vlády neměly být namířeny jen ke zvýšení blahobytu spotřebitele, ale měly by mít i řadu dalších cílů.
Tyto cíle jsou podle Summerse „abstraktní“ a mohou lehce vést ke zneužití ekonomické politiky. Pokud se tedy regulátor domnívá, že nějaká fúze či akvizice směřuje k monopolní pozici na trhu, měl by ji zakázat. Jestliže podle regulátora nějaká společnost porušuje zákon, měl by ji zažalovat. Nelze ale nějak penalizovat například fondy rizikového kapitálu jen proto, že jsou tím, čím jsou. Lze pouze v konkrétních případech zkoumat, zda třeba nejednají ve skryté shodě s cílem nějak poškodit trh.
Antimonopolní politika by měla být založena na „faktech a ekonomické vědě“, ale podle Summerse to nyní občas vypadá, že v rámci zmíněného hipster přístupu někdy vítězí spíše populismus. Tedy snaha regulátora zalíbit se veřejnosti namísto toho, aby rozhodoval na základě zmíněných faktů a ekonomie. Ekonom se dokonce podle svých slov obává „zobecňovaného pocitu nepřátelství vůči korporátnímu sektoru“, který je podle něj občas z určitých míst cítit a který stojí za některými návrhy změn v regulaci.
Na závěr rozhovoru byl Summers tázán na odpor akcionářů vůči navrhovaným odměnám ředitele banky Dimona. Ekonom míní, že příjmová nerovnost by měla být řešena progresivnějším daňovým systémem a vyšší daňovou zátěží s eliminací mezer, které využívají ti nejbohatší. Samotné odměny Dimona ale v Summersovi podle jeho slov žádný odpor nevyvolávají. Naopak se domnívá, že kvůli tomu, jak ředitel banky přispěl k růstu hodnoty , není důvod, aby bral méně než například profesionální hráč golfu. A snahy o regulaci odměn vedení obchodovaných firem by mohly vést k tomu, že tito lidé budou odcházet ke společnostem neobchodovaným, což „není chytrá strategie“.
Zdroj: Bloomberg, Youtube