Konsenzus, BofA, či nepredikují v USA recesi. BofA také hovoří o rychlém poklesu inflace, ale ne až ke 2 %, stabilizovat by se podle jejích predikcí měla kolem 3 %. A také trochu o pomíjivosti jednoho monetárního plánu.
1. Růst podle BofA: Ekonomové snížili své předpovědi růstu pro další dva, tři roky. Vše shrnuje první dnešní graf, podle kterého by se mělo tempo růstu amerického hospodářství dostat ke konci letošního roku k potenciálu odhadovanému na 1,75 % a pak se zhoupnout znatelně a na delší řadu čtvrtletí pod něj:
Zdroj: Twitter
2. Ochlazování ekonomiky a inflace: Ochlazení americké ekonomiky a zřejmě i znatelný pokles pod potenciál je celkem široce považováno za nutnou podmínku snížení dosud vysoké inflace. Její predikce od BofA jsou prezentovány v druhém dnešním grafu. Inflace by se podle nich měla začít znatelně snižovat, neskončí ovšem na cílových 2 % ale na úrovni 3 %, kde se stabilizuje (mimochodem by to bylo v souladu se současnými očekáváními spotřebitelů):
Zdroj: Twitter
Pro zajímavost: Když se tak díváme na graf, můžeme si vzpomenout, že ještě poměrně nedávno hovořila americká centrální banka o tom, že jejím cílem je „průměrná“ inflace ve výši 2 %. Šlo o posun v předchozí neoficiální strategii, kdy byla 2 % vnímána jako cíl a zároveň jako strop. Takový asymetrický přístup je problematický asi jako když střílíme na terč s tím, že nesmíme trefit jeho horní polovinu – střely nebudou mít tendenci koncentrovat se uprostřed, ale někde v dolní polovině. A to samé činila inflace (netvrdím, že jen kvůli tomu).
Někdy minulý rok jsem ale v souvislosti s přechodem na symetričnost cíle psal, že celý nový rámec má podle mne velkou vadu ve chvíli, kdy není jasně definováno nějaké období, za jaké bude ona průměrná inflace počítána. Přece jen je rozdíl, pokud by to byly dva roky, či deset let, či ještě více. Nyní mi například vychází následující: V letech 2009 – 2020 byla průměrná US inflace na 1,55 %. S minulým rokem to je 1,8 % a pokud bychom se s letoškem měli z tohoto hodně dlouhodobého pohledu dostat na 2 %, musela by letošní inflace dosáhnout něco přes 5 %.
Pokud by byla inflace letos vyšší než 5 % a/nebo vyšší než 2 % v následujících letech, musela by pak v rámci tohoto „průměrného rámce“ později zase znatelně klesnout pod 2 %. Tyto odstavce jsou ale spíše jen ukázkou toho, jak se může nějaký rámec, byť by mohl v nějakém kontextu být relevantní, pozbýt se změnou situace (třeba posunem k extrémům) smyslu. Respektive implikovat věci, které jsou spíše finance fiction. Nějaké časové rámce pak už nemá smysl řešit.
3. Růst podle GS: BofA tedy nepredikuje recesi a jak ukazuje poslední dnešní graf, nehovoří o ní ani konsenzus. Podle něj by se růst měl dokonce držet relativně blízko potenciálu, je ale umírněnější, pohybuje se někde mezi konsenzem a BofA:
Zdroj: Twitter
Dlouhodobější posun inflace k 3 % by představoval znatelnou změnu ekonomického režimu, která by se dotkla i akcií. Jejich chování by pak z fundamentálního pohledu v principu záleželo (stejně jako jindy) na tom, kde by se usadily bezrizikové sazby, rizikové prémie a očekávaný růst ziskovosti. Čemuž se budeme více věnovat zítra.