Rozbřesk: ECB ukončila éru záporných sazeb s novým TPI v zádech

Konec jedné éry. I tak by se dalo označit včerejší rozhodnutí, kterým Evropská centrální banka po více než osmi letech opustila záporné úrokové sazby. Rada guvernérů se totiž rozhodla – navzdory očekávání trhu a své vlastní komunikaci – zahájit cyklus normalizace úrokových sazeb jejich razantnějším zvýšením o půl procentního bodu, díky čemuž se depozitní sazba dostala na 0 %.

Toto rozhodnutí reflektuje v prvé řadě nepříznivý cenový vývoj – meziroční inflace v eurozóně vystoupala v červnu na 8,6 %, například v pobaltských zemích ale již překročila hranici 20 %. Vzhledem k tomu, že vysoká inflace přetrvá i ve zbytku tohoto roku, ECB nebere na lehkou váhu ani riziko odkotvení inflačních očekávání, jež by výrazně zkomplikovalo střednědobý návrat k blízkosti 2% inflačního cíle.

Z tohoto důvodu hodlá ECB pokračovat v normalizaci úrokových sazeb i na dalších zasedáních, její rozhodování však bude nově záviset především na příchozích makro datech (tj. žádný svazující forward guidance). Centrální banka se zřejmě bude snažit urychlit proces normalizace sazeb, neboť vnímá negativní rizika pro hospodářský růst, která by mohla její manévrovací prostor v dohledné době výrazně limitovat. Na zářijovém zasedání proto bude opět ve hře významnější růst sazeb než standardních 25 bazických bodů.

Vedle zvýšení sazeb představila ECB i nový anti-fragmentační nástroj, oficiálně nazvaný Transmission Protection Instrument (TPI). Ten má sloužit ke stabilizaci dluhopisových trhů, resp. zabránit překotnému růstu rizikových prémií jižního křídla eurozóny v čele s Itálií. Z hlediska kredibility je důležité, že rozsah případných nákupů bude v rámci TPI neomezen, přičemž jejich aktivace je plně v diskreci ECB. Před samotnou aktivací nákupů však musí země vyhovět čtyřem kritériím, mimo jiné mít udržitelné veřejné finance nebo implementovat politiky v souladu s doporučením Komise. Splňuje tato kritéria nyní Itálie? S notnou dávkou benevolence nejspíš ano, je však otázkou, jak by se hodnocení změnilo, pokud by z předčasných zářijových voleb měla v Římě vzejít populistická anti-evropská vláda…

TRHY
Koruna
Koruna na včerejší překvapivě razantní růst sazeb v podání ECB (viz úvodník) prakticky nereagovala a drží se nadále na dohled 24,50 EUR/CZK. Začátek normalizace sazeb v eurozóně se nicméně české měně líbit nebude, neboť povede k postupnému snižování úrokového diferenciálu – samozřejmě za předpokladu, že nová bankovní rada ČNB se rozhodne již dále měnovou politiku neutahovat. Rozhodování ČNB ohledně trajektorie úrokových sazeb však zůstává nadále extrémně nejisté, přičemž ani poslední komentáře centrálních bankéřů nedaly trhům jasný signál ohledně dalšího vývoje.

Eurodolar
Eurodolar prožil včera pochopitelně volatilní seanci, kterou zakončil zhruba tam, kde ji začal. Nejprve se odehrála rezignace italského premiéra, která pochopitelně euro oslabila, aby následně vše zastínila ECB. Ta sice zvýšila sazby o nečekaných 50 bps, ale její celková komunikace ohledně nástroje na potlačení růstu italského rizika byla nepřesvědčivá (viz úvodník), takže kreditní marže na periferii eurozóny se roztáhly a euro oslabilo. V součtu se zatím nedomníváme, že by se ECB dostala z rohu, do kterého ji zahnala z jedné strany vysoká inflace (a tudíž potřeba zvyšovat úroky) a z druhé potřeba zajistit Itálii levné financování dluhu, aby nezbankrotovala.

Dnes bude trh monitorovat jednak to zda do Evropy opravdu proudí přes Nord Stream I. plyn a jednak výsledky indexů podnikatelských nálad PMI, které v případě eurozóny asi nebudou nic moc.