Poslední dobou se ve zprávách objevují titulky, které oslavují výrazný pokles cen plynu v Evropě. Za pokles vděčíme dvěma hlavním faktorům. Na straně spotřeby se jedná o úspory, které jsou navíc podpořeny super teplým startem podzimu. Na straně nabídky pomáhá stlačit ceny rychlé doplňování zásob, které překonává i původně ambiciózní evropské plány. V severozápadní Evropě, která je pro kontrakt TTF obzvláště relevantní, je naplněno více než 95 % kapacity zásobníků. A právě kombinace relativně nízké spotřeby a relativně vysoké nabídky (neboli skoro plných zásobníků) se na trhu s nepružnou nabídkou a poptávkou projevuje učebnicově. A sice tak, že plyn krátkodobě zlevňuje (na den dopředu na cca 34 EUR/MWh ze srpnových průměrných 230 EUR/MWh).
Někdo si v této souvislosti jistě vzpomene například na zápornou cenu americké ropy WTI, která se v dubnu 2020 propadla do záporu na asi mínus 40 USD/barel. Ropa se sice skladuje daleko lépe než plyn, ale i v jejím případě se jasně ukázalo, co s cenou krátkodobě udělá nedostatek skladovacích kapacit (tehdy na prahu covidové krize). I skladovací kapacitu lze totiž vnímat jako vzácnou komoditu a právě tento fakt poskytuje vysvětlení na první pohled možná nelogického vývoje na trhu s plynem z posledních několika dnů až týdnů.
Ale zpět k dlouhodobějšímu příběhu. Jako vždy na komoditních trzích je totiž dobré podívat se na situaci v delším kontextu a ten poskytují právě již zmíněné kontrakty s delší splatností. Jejich ceny sice nelze vnímat jako předpovědi, ale i tak je z pohledu na ně zřejmé, že obrázek není tak růžový a že plynová krize jistě není za námi. Pokud například srovnáme ceny plynu na rok 2023 (aktuálně kolem 130 EUR/MWh), tak oproti situaci před měsícem sice rovněž vidíme znatelně nižší ceny (asi o 30 %). Pokud se ale vrátíme o rok zpět, tak jsme stále na čtyř až pětinásobku. Dokonce i kontrakty na roky 2024-2026 (nynější rozpětí mezi 95-30 EUR/MWh) se obchodují za tří až pětinásobek cen, které jsme na uvedené roky mohli vidět touto dobou.
Vývoj v poslední době lze tedy číst i tak, že co se týče plynu, větší výzva než letos se před Evropou možná rýsuje na příští zimu (2023/2024), kdy už asi opravdu nemůžeme počítat s tím, že zásobníky bude plnit i plyn z Ruska. Na druhou stranu ale platí, že pružnost poptávky v čase roste. Přeloženo do češtiny to znamená, že máme další rok na to se s novou realitou energetických trhů vypořádat.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna bez větších obtíží okupuje úroveň 24,50 EUR/CZK. Dnešní předběžný odhad tuzemského HDP za třetí čtvrtletí ukázal mezikvartální pokles o 0,4 % a meziroční růst o 1,6 %. To je lepší výsledek, než se kterým ve své srpnové prognóze počítala ČNB (-0,6 %). Pozitivní překvapení na straně růstu by však dle našeho názoru muselo být podstatně větší (a koncentrováno především na straně domácí poptávky), aby holubičí většinu v bankovní radě donutilo vážně zvažovat růst úrokových sazeb. Naším základním scénářem pro čtvrteční zasedání bankovní rady proto zůstává stabilita úrokových sazeb v kombinaci se zopakováním závazku bránit nadměrným výkyvům koruny.
Eurodolar
Vyšší než očekávané hodnoty inflace a růstu HDP eurodolaru včera nikterak nepomohly - spíše naopak. Nicméně klesající averze k riziku před zítřejším zasedáním Fedu pomáhá euru mazat včerejší ztráty.
Dnes odpoledne však budou ve hře americká makrodata - podnikatelská nálada v průmyslu reprezentovaná indexem ISM a počty otevřených pracovních pozic. Obojí (zejména druhý makro údaj) má potenciál srazit dolarové úrokové sazby níže a posunout tak eurodolar blíže paritě.
Akcie
Zámořské trhy první obchodní den nového týdne propadly. Výrazně se včera nedařilo technologickým gigantům. Nejhůře z této skupiny skončily akcie Meta Platforms, které ztratily 6,1 %, za poslední tři dny se již ale propadly o necelých 30 %. Sektorově se dnes dařilo pouze energetickým společnostem (Chevron +0,6 %). Z indexu S&P 500 prozatím odreportovala čtvrtletní výsledky zhruba polovina společností. Průměrný růst výnosů byl revidován lehce níže na 4 % z původně očekávaných 4,1 %. Společnost Global Payments propadla po představení horšího ročního výhledu o 8,8 %.