Jak blízko se americká ekonomika nachází stavu, který by mohl být nazýván superrestrikcí? Tedy stavu, kdy by politika byla extrémně utažená a brzdila celou ekonomiku? Na tuto otázku na Bloombergu odpovídal hlavní investiční stratég Alan Ruskin, podle kterého se v této oblasti může uvažovat hlavně o politice monetární. Nicméně zapomínat nelze ani na tu fiskální.
Ruskin míní, že v roce 2021 přišla fiskální stimulace, která měla z historického hlediska nevídaný rozsah. Její důsledky jsou pak v celém hospodářství stále znatelné, a to zejména ve formě vysokých úspor domácností. Tyto úspory pak podporují poptávku a zvyšují „odolnost“ celé ekonomiky. To ve výsledku znamená, že sazby mohou být mnohem výš než v případě, že by nepůsobil efekt předchozí mohutné fiskální stimulace. Přestože to už nyní vypadá, že se nachází vysoko, podle stratéga jen budí dojem velké utaženosti.
Ruskin uvedl, že před volbami panoval názor, že fiskální politika bude v dalším období spíše utahována. Podle něj je ale stále významným faktorem předchozí stimulace, která bude působit rovněž v roce 2023 a dokonce i 2024. „Fiskálního utahování se zase tolik neobávám,“ dodal. Jak stratég vidí názory, podle kterých Fed v relativně krátké době otočí svou politiku a začne snižovat sazby, což bude prospívat rizikovým aktivům včetně akcií?
Stratég se domnívá, že takový pohled je „velmi optimistický“. Podle něj se více do budoucnosti posouvá vrchol sazeb a ten se zase posouvá směrem nahoru. Nyní se hovoří o 5 % a podle některých názorů platí, že „čím výš se sazby dostanou, o to rychleji pak mohou klesat.“ Ruskin ale považuje za pravděpodobnější spíše „invertované L“, tedy růst sazeb doprovázený jejich následnou stagnací a ne poklesem.
Expert posléze hovořil o tom, že jádrová inflace, která je očištěná o vliv cen energií a potravin, je stále dobrým ukazatelem pro ekonomy, kteří se snaží zjistit, kam by mohl celkový inflační vývoj směřovat během následujícího roku. Ceny energií a potravin jsou totiž velmi volatilní a mohou tak zastínit trendy. Pokud ale hovoříme o tom, jaké inflaci čelí spotřebitelé, je namístě používat inflaci celkovou. Jádrová inflace by v takovém případě byla zavádějící.
Na závěr dostal stratég otázku týkající se evropské ekonomiky a akciových trhů. Podle něj bude klíčový vývoj kolem konfliktu na Ukrajině. Evropská ekonomika k tomu vykazuje určité známky odolnosti a nacházejí se způsoby, jak se vypořádat s energetickým šokem. „Nemyslím si, že je zde vše pesimistické,“ dodal Ruskin, ovšem s tím, že důležitý bude „politický signál“. Teprve ten udělá z evropských akcií „příležitost k nákupu“.
Zdroj: Bloomberg, Youtube