Bělorusko žádá zvýšení poplatku za tranzit ropy od ledna o 39 procent. Odůvodňuje to očekáváním, že objem ropy v běloruské části přepravního systému klesne o polovinu. S odvoláním na Igora Ďomina, mluvčího ruské společnosti Transněfť, o tom dnes informovala agentura TASS.
"Od běloruských kolegů jsme obdrželi příslušný dopis s žádostí o zvýšení tarifu o 39 procent s odůvodněním, že od příštího roku očekávají pokles objemu přepravované ropy v jejich systému o polovinu," řekl mluvčí Transněfti Igor Ďomin. Státní společnost Transněfť je monopolním provozovatelem ropovodů. Přes Bělorusko vedou mimo jiné ropovody Jamal-Evropa a Družba.
Zvýšit poplatek za tranzit ropy do Maďarska a na Slovensko chce od ledna i Ukrajina, potvrdil pondělní zprávu agentury Bloomberg Ďomin. Uvedl, že Transněfť dostala dopis od provozovatele ukrajinské sítě ropovodů Ukrtransnafta, v němž ukrajinská firma žádá zvýšení tarifů pro tranzit ropy ropovodem Družba přes Ukrajinu. Ukrajinský podnik tvrdí, že ke zvýšení ceny je nucen kvůli tomu, že Rusové poškodili jeho energetickou infrastrukturu.
Ukrajina chce poplatek za tranzit ropy zvýšit o více než 18 procent na 13,60 eura (331 Kč) za tunu. Vyšší poplatky se dotknou i České republiky, podle analytiků se však na čerpacích stanicích zásadně nepromítnou.
Evropská unie se dohodla, že od 5. prosince přestane dovážet ruskou ropu a o dva měsíce později i ropné produkty. Ve stejné datum pak má začít platit cenový strop na dodávky ropy po moři, na jeho konkrétní částce se ale ještě partneři neshodli. Z embarga bude dočasně vyňata přeprava ropy ropovodem Družba. Embargo je součástí sankcí, které západní země zavádějí vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu.
Ropovod Družba začíná v Rusku na východním břehu Volhy a v Bělorusku se dělí do dvou větví - severní vede do Polska a do Německa, jižní přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky.