V Řecku se o víkendu konaly parlamentní volby a zdá se, že vládnoucí Nová Demokracie v nich podle posledních výsledků uspěla, a to i díky relativně slušné kondici domácí ekonomiky. Té jsme se věnovali již na konci uplynulého týdne - Řecko bylo na první pohled úspěšné při své fiskální konsolidaci, ale zaplatilo za to “vysokou cenu” - reálné mzdy v poslední dekádě prudce poklesly a procento lidí ohrožených chudobou je na necelých 30 % stále třetí nejvyšší v EU (hned za Rumunskem a Bulharskem). Výměnou za to má v tuto chvíli Řecko veřejné rozpočty opět v primárním přebytku a díky rychlému nominálnímu růstu hospodářství v posledních dvou letech nakonec výrazně klesl podíl dluhu na HDP (o více než 30 %). Zdá se však, že cena za to zaplacená, byla příliš vysoká a k samotnému vylepšení bilance veřejných financí nakonec přispělo až ukončení “úsporného tažení” a opětovný růst ekonomiky.
A proto by se z řecké cesty dnes měly poučit země, na které čeká rozpočtová konsolidace po pandemii COVID19 a energetické krizi (včetně Česka). V posledním výhledu na to upozorňuje ostatně i Mezinárodní měnový fond (MMF), který se snaží i s vědomím “řecké lekce” nabídnout pár užitečných pravidel pro “úspěšnou rozpočtovou konsolidaci”. Tady jsou.
Za prvé, pro úspěch rozpočtové konsolidace je klíčové její načasování. Podle analýz MMF se výrazně zvyšuje pravděpodobnost úspěchu konsolidace, pokud probíhá za domácí nebo zahraniční expanze a v prostředí nízké averze k riziku na globálních trzích. Pokud tato podmínka (podobně jako v Řecku) neplatí, tlačíte častokrát úspory HDP dolů tak rychle, že podíl dluhu na něm ve skutečnosti narůstá. Za druhé, konsolidace probíhá primárně skrze “udržitelné” osekání veřejných výdajů, a to rozumným tempem. Úspěšné fiskální konsolidace podle MMF v průměru snižovaly primární deficit skrze výdaje o 0,4 % HDP. Výrazně rychlejší konsolidace (kterou ostatně plánuje i česká vláda) většinou naráží na dva problémy - buď příliš ochladí domácí ekonomiku anebo jsou rychle přijaté úspory dlouhodobě neudržitelné (jeden rok výrazně omezit dotace podnikům, ale později musíte většinu z nich znovu obnovit). Za třetí, konsolidace má větší úspěch v zemích s vysokým veřejným zadlužením (a nízkým soukromým), kde veřejný sektor historicky vytlačoval ten soukromý. Redukcí vysokého veřejného dluhu se pak uvolní prostor pro větší aktivitu soukromého sektoru.
*** TRHY ***
Koruna
České koruně nesvědčí prostředí silnějšího amerického dolaru a drží se proto na slabších úrovních v blízkosti 23,70 EUR/CZK. Na domácí scéně tento týden nečekáme výraznější impulsy a koruna bude dál pod taktovkou eurodolaru a sentimentu na globálních akciových trzích.
Eurodolar
Eurodolar začíná týden trochu výše, než skončil ten minulý, k čemuž přispěly nejen výsledky řeckých voleb, ale především páteční vystoupení šéfa Fedu J. Powella. Jeho řeč byla poměrně neutrální s tím, že nezapomněla odkázat na (holubičí efekt) utahujících se úvěrových standardů. To vedlo k poměrně jasnému propadu dolarových sazeb.
Hlavním tahákem začátku tohoto týdne budou nepochybně naplánované rozhovory o zvýšení dluhového stropu v USA mezi prezidentem Bidenem a lídrem republikánské většiny v dolní komoře Kongresu.
Akcie
Indexy z velké trojky se po většinu pátečního dne držely v blízkosti čtvrtečního závěru, nicméně nevydařený obchodní den má za sebou technologický Nasdaq Composite, který umazal 0,24 %, tedy 31 b. V sektorech zaznamenal oproti náladě na trhu vydařenou seanci ten energetický, který přidal 0,7 % (CVX US +0,79 %, XOM US +0,46 %). Mizerné výsledky za 1Q23 i výhled pro zbytek tohoto roku představila společnost Foot Locker. Čistý zisk na akcii zaostal za odhady analytiků o 8,97 %, a to při tržbách 1,927 mld. USD, což bylo číslo nižší o 3,61 % oproti konsensu, FL US -27,14 %, UAA US -4,13 %. Jednotlivé indexy uzavřely následovně: Index Dow Jones Industrial Average oslabil o 0,3 % (33.426 b.), S&P 500 o 0,1 % (4.191 b.) a technologický Nasdaq Composite o 0,2 % (12.657 b.).