Republikáni v americkém Kongresu musí ustoupit od svých "extrémních" požadavků při jednáních o odvrácení platební neschopnosti Spojených států, řekl na tiskové konferenci v Japonsku prezident Joe Biden. Oznámil přitom, že bude při cestě zpět do Washingtonu hovořit s republikánským předsedou Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym, jenž požaduje současně s navýšením dluhového stropu výrazné škrty ve státních výdajích. McCarthy po telefonátu s prezidentem uvedl, že vedli "produktivní" rozhovor a setkají se v pondělí.
Vládě USA hrozí, že pokud Kongres neposune nebo nepozastaví zákonný limit zadlužení státu, dojdou jí na začátku června peníze na splácení svých účtů, což by podle ministerstva financí mělo katastrofální dopady nejen na americkou ekonomiku. Jednání o tom, jak tento scénář odvrátit, o víkendu podle veřejných vyjádření obou stran nepřinášela žádný pokrok.
"Je načase, aby druhá strana ustoupila ze svých extrémních pozic... Hodně z toho, co navrhli, je jednoduše, zcela upřímně, nepřijatelné," řekl Biden na závěr summitu skupiny G7 v japonské Hirošimě. "Pan předseda (McCarthy) a já budeme později mluvit v letadle... a naše týmy budou dál pracovat," uvedl.
Po telefonátu McCarthy uvedl, že s americkým prezidentem vedl produktivní rozhovor o možných řešeních krize. Zopakoval, že státní výdaje se musí snížit, a dodal, že příslušní vyjednavači budou o obsahu telefonátu informováni a setkají se v Kapitolu v neděli. S Bidenem bude McCarthy osobně jednat v pondělí odpoledne.
Americká ministryně financí Janet Yellenová v televizi NBC uvedla, že neděle 1. června zůstává "pevným termínem" pro navýšení dluhového stropu. V této souvislosti také zpochybnila, že by současné prostředky vydržely do 15. června.
Vyjednavači dvou stran za poslední dva týdny absolvovali řadu jednání, dohoda se však nerýsovala, když republikáni trvali na úsporných opatřeních, která by podle Bílého domu způsobila značné ekonomické škody. Biden dnes nicméně uvedl, že jeho tým přišel s návrhem, který by snížil výdaje státu o "více než bilion dolarů", a to nad rámec předchozího rozpočtového návrhu, který by "skrze výdajové škrty a nové příjmy" docílil během následujících let tříbilionové úspory.
O návrhu v sobotu večer informoval list The Washington Post (WP), podle kterého se týká výdajů na příští rok včetně těch na obranu. Republikáni údajně nabídku odmítli, protože naopak prosazují navýšení obranného rozpočtu a výraznější škrty v "domácích výdajích". Stejnou informaci přinesl také web Politico, podle kterého se atmosféra kolem rozhovorů o víkendu zhoršovala.
McCarthy během týdne naznačil, že když dohoda o dalším zadlužování a rozpočtu nebude do neděle hotová, Kongres by nemusel mít dost času na její včasné schválení. Média upozorňují, že potvrzování jakéhokoli kompromisu bude vzhledem k vyrovnanému rozložení sil v obou komorách Kongresu velmi složité. Republikáni na McCarthyho tlačí, aby z požadavků své strany neustupoval, zatímco zákonodárci Demokratické strany vyhlašují, že rozsáhlé škrty v sociální sféře jsou pro ně nepřijatelné.
Biden na tiskové konferenci znovu prohlásil, že USA se platební neschopnosti vyhnou, a připomenul, že toto ujištění zaznělo také z republikánského tábora. V médiích se již delší dobu objevují spekulace o tom, zda by vláda mohla v krajním případě Kongres zcela obejít, prohlásit dluhový strop za protiústavní a jednoduše pokračovat v navyšování dluhu. Debaty souvisejí se 14. dodatkem americké ústavy, který mimo jiné uvádí, že "platnost veřejného dluhu Spojených států... nebude zpochybňována".
Biden tento scénář v posledních dnech nevylučoval a dodal, že vláda podle něj má na tento manévr právo. "Otázkou je, zda by to šlo provést a uplatnit včas, aby to nebylo napadeno," pokračoval.
Spojené státy jsou podle deníku WP jednou z pouhých dvou zemí světa, které mají zákonný limit na výši zadlužení. V Dánsku je přitom strop tak vysoko, že je "v zásadě formalitou". Americký limit činí aktuálně 31,4 bilionu dolarů (asi 690 bilionů Kč), přičemž na tuto úroveň se dostal opakovaným navyšováním z posledních dekád, zatímco státní dluh bobtnal pod demokratickými i republikánskými prezidenty.