Bývalý guvernér Bank of England Mervyn King hovořil na Bloombergu o současném vývoji v bankovním sektoru. Podle jeho názoru je nejlepší, když jsou banky plně soukromými institucemi, které samy rozhodují o svých aktivitách. A jestliže udělají chybu, mohou také padnout. Na to by měl existovat fungující proces likvidace. Významným tématem je ale podle experta situace, kdy mohou i zdravé banky čelit nedostatku hotovosti.
V případě krize může nastat odliv depozit z bank, a to i z těch, které nemají žádné významné finanční problémy. Právě v takové situaci banka nemusí být schopna pokrýt poptávku po hotovosti a jediná instituce, která může zasáhnout, je centrální banka. Na dotaz týkající se přesunu rizikovějších půjček směrem k fondům rizikového kapitálu pak King odpověděl, že by šlo o významnou změnu celého systému, která by zabrala hodně času. Pokud se bude vývoj ubírat tímto směrem, nemělo by jít o skok, ale o postupný proces. A v mezidobí je nutné zajistit, aby banky měly přístup k likviditě v případě, že se dostanou do náročné situace.
Ze strany centrálních bank je podle experta nutná znalost aktiv a pasiv bank tak, aby centrální banka mohla říci, zda a kolik může bance proti jejím aktivům půjčit. Přesněji řečeno, centrální banky by měly informovat, jakou maximální pomoc mohou konkrétní bance s ohledem na kvalitu a hodnotu jejích aktiv půjčit. Systém by pak podle Kinga měl být nastaven tak, že by banky nemohly přijmout více depozit a jim odpovídajících půjček, než kolik by v případě potřeby získaly pomoci ze strany centrální banky.
Popsaný systém by tedy zajistil, že i v případě masivního odlivu vkladů z některé banky tato banka bude mít přístup k dostatečné likviditě ze strany centrální banky. A zároveň by nedocházelo k tomu, že by centrální banka poskytovala neadekvátní pomoc, která by neodpovídala aktivům a hospodaření dané banky. Ve výsledku by pak takový systém podle Kinga už předem eliminoval riziko takzvaných "runů" na banky. Tedy situací, kdy střadatelé v obavách vybírají vklady ve velkém a dostávají tím banku do finančních potíží. Bylo by totiž známo, kolik pomoci daná banka může dostat a to, že tato pomoc je dostatečná ve vztahu k tomu, kolik má depozit a jim podobných pasiv.
King zmínil, že masový výběr vkladů může dostat do problémů se solvencí i banku, která sama o sobě takový problém neměla a trpěla jen nedostatkem likvidity. Na druhou stranu by ani popsaná změna v systému nevylučovala možnost, že nějaká banka prostě udělá velkou chybu ve svém hospodaření a následně zbankrotuje. Podle Kinga je nyní přitom velmi dobrá doba na zavedení nového systému. Do určité míry by i nyní vedl k tomu, že by banky měly menší prostor pro poskytování dlouhodobých půjček financovaných krátkodobým kapitálem. Toto omezení by ale v současné době nebylo nijak citelné, protože předchozí kvantitativní uvolňování ze strany některých centrálních bank znamená, že v systému se stále nachází hodně rezerv.
Bankovní sektor by podle experta měl být stále schopen financovat dlouhodobější úvěry depozity a jinými krátkodobými pasivy. K tomu je ale třeba nastavit systém tak, aby byla eliminována rizika spojená s runy na banku. Právě tak by měl fungovat popsaný systém, který ve výsledku přinese „to nejlepší z obou světů“. Tedy to, že schopnost financovat dlouhodobá aktiva krátkodobými pasivy bude pouze poněkud omezena, ale zároveň bude eliminováno riziko, které s tím souvisí.
Zdroj: Bloomberg