Bývalý guvernér Bank of England Mervyn King se domnívá, že bankovní systémy ve vyspělých zemích by měly projít významnou změnou. Centrální banky by totiž měly být připravené poskytovat bankám pomoc, ale objem její možné pomoci by měl být předem znám a měl by záviset na aktivech a pasivech každé konkrétní banky (viz včerejší část rozhovoru). Ve druhé části rozhovoru se King mimo jiné věnoval inflaci a nastavení monetární politiky.
Bloomberg zmínil, že ve Spojených státech se banky dostávají do problémů proto, že centrální banka dlouho hovořila o přechodných inflačních tlacích. Až se zpožděním tak zareagovala na stále vysokou inflaci, sazby prudce vzrostly, a to se projevilo tenzemi v bankovním sektoru. Podle Bloombergu se „mnoho centrálních bank za svou chybu omluvilo“. Bank of England tak ale neučinila, přestože nyní hodně hovoří o tom, proč je inflace tak zakořeněná a jak je nutné ji snížit. Měla by BoE mít trochu více sebereflexe?
King na uvedené reagoval s tím, že hlavní ekonom BoE několikrát jasně řekl, že tato banka to přehnala s kvantitativním uvolňováním. Podle Kinga je pak problém v samotném akademickém pohledu, podle kterého byl růst inflace nejprve považován za přechodný s tím, že pokud centrální banka bude hovořit o jeho přechodnosti, sama ji tím navodí. Jde o kruhový argument, který podle ekonoma není dobrým základem pro nastavení monetární politiky. Zároveň ale míní, že „centrální banky se téměř staly obětí naprosto převažujícího akademického konsenzu“.
Bloomberg poukázal na predikce BoE, podle kterých by nyní neměla britská ekonomika spadnout do recese. Dříve ale banka hovořila o recesi, a to podle Bloombergu budí otázky, zda má BoE dobrou představu o skutečném dění v britském hospodářství. King odpověděl, že základní chybou podle něj byl předpoklad, že po inflačním šoku představovaném ruskou invazí na Ukrajinu přijde automatický pokles inflace. Takový pohled podle ekonoma ignoroval efekty předchozího mohutného kvantitativního uvolňování v letech 2020 a 2021.
Podle Kinga bylo také „velmi podivné“, když v reakci na ekonomický útlum způsobený uzavíráním ekonomiky přišla podpora agregátní poptávky. „Pokud klesne agregátní nabídka, je nutné mít kontrolu nad poptávkou, ne se snažit o její expanzi,“ dodal ekonom. Chybu na této rovině pak podle něj udělala celá řada centrálních bank. K tomu uvedl, že v současné době nemá moc smysl dělat predikce inflace na desetinná místa, protože vývoj je příliš nejistý. Záleží spíše na vnímání rizik a celkové cestě směrem k inflačnímu cíli.
Kingovi se také nelíbí postup centrálních bank, které kladou velký důraz na aktuální data přicházející z ekonomiky, včetně čísel týkajících se inflace. Ta jsou totiž podle ekonoma „na samém konci řetězce“. Monetární politika totiž podle něj funguje se značným zpožděním a aktuální výše inflace je tak velmi zpožděným indikátorem. Představuje tedy obdobu pohledu do zpětného zrcátka a podle Kinga je nutné spíše sledovat ukazatele, jako je vývoj peněžní nabídky. Ty totiž umožňují „získat cit pro to, co se skutečně děje.“
Zdroj: Bloomberg