Ark Invest věří Tesle, včetně toho, že bude významným hráčem na novém trhu robotaxíků. Ark jej na globální úrovni za nějakých deset let odhaduje na 10 – 11 bilionů dolarů. by přitom podle predikcí této firmy měla z této aktivity generovat 44 – 67 % svých příjmů. Zatím je to stále spíše science fiction, dodám pár souvisejících finance fiction úvah.
Ark v následujícím grafu ukazuje konkrétnější odhady velikosti trhu s robotaxíky v závislosti na ceně za ujetou míli. Při ceně něco nad dolar by trh měl dosahovat téměř bilionu dolarů. Ark Invest se ale domnívá, že realistická je cena až 0,25 dolaru. Pokud to dobře chápu, tak Ark počítá s tím, že na různých místech ve světě budou různé ceny, celkovou velikost globálního trhu tedy dostaneme sečtením uvedených hodnot parciálních trhů. A tím jsme na oněch 10 – 11 bilionech dolarů.
Zdroj: Ark Invest
Nyní řada extrémně volných předpokladů, dohadů a respektive čísel, která mají celkově ukázat o jakých proporcích tu ve vztahu k hodnotě Tesly hovoříme:
1 . Dejme tomu, že bude mít 10 % podíl na globálním trhu, její marže na úrovni čistého zisku bude dosahovat 5 % a její volný tok hotovosti pro akcionáře se bude rovnat čistému zisku. Ročně tedy bude za nějakých deset let pro své akcionáře vydělávat 0,05 bilionu dolarů a tato částka pak poroste o 2 %. Pro kontext oněch 5 % - konkurencí málo ohrožovaný má čisté marže kolem 20 %, silnému konkurenčnímu tlaku čelící kolem 3 %.
2 . Do deseti let se z Tesly stane usazenější firma a její beta klesne ze současných 2 na 1 (tedy rizikovost odpovídající celému trhu). S bezrizikovými výnosy na 4 % a rizikové prémii na 5,5 % tak máme požadovanou návratnost u akcií na 9 – 10 %.
3 . Hodnota zmíněného toku hotovosti k roku 2032 je pak 0,67 bilionu dolarů, tedy 670 miliard dolarů. To je tedy hodnota byznysu za deset let, současná hodnota je 270 miliard dolarů. Pokud by měla poloviční podíl na trhu (5 %), výsledek by byl samozřejmě poloviční. Pokud by její celkový podíl na trhu naopak dosahoval 50 %, jsme na 1350 miliardách dolarů. Stejný princip platí pro marže.
4 . Výše uvedené nepočítá s náklady na rozjezd celé věci, pouze s investicemi „udržujícími“ (ty by s předpokladem, že FCFE se rovná čistému zisku, dosahovaly výše odpisů). Pokud by tak například do rozjetí robotaxíků a souvisejících aktivit celkem investovala třeba 20 miliard dolarů v současné hodnotě (tj. nevyplatila by je namísto toho akcionářům), čistá hodnota celého projektu pro akcionáře by se ve výše popsaném scénáři (10 % podíl na trhu, 5 % marže) pohybovala na 245 miliardách dolarů. S 50 % podílem na trhu na 1325 miliardách dolarů*.
Snad výše uvedené rámcově a řádově ukazuje, o čem se v této sci- a finance-fiction potenciálně (ne)hovoří. A čtenář má samozřejmě prostor zhruba si odhadnout pro něj přijatelnější alternativy. Tržní kapitalizace Tesly je přitom nyní něco přes 600 miliard dolarů. V podstatě ale nelze říci, jak moc je do tohoto čísla již promítnut nějaký úspěšný scénář robotaxíků, popřípadě s jakou pravděpodobností.
*Projekt by pak byl v obou případech masivně ziskový a atraktivní, což by vyvolávalo otázky ohledně konkurenčního tlaku a realistického tržního podílu Tesly v delším období. Optimisté v této souvislosti poukazují zejména na její vozový park, respektive objem dat a know how.