Průzkum: Americký dolar zůstane příštích deset let hlavní rezervní měnou

Americký dolar si v příštím desetiletí udrží svoji pozici dominantní rezervní měny. Podaří se mu tak odolat rostoucím výzvám některých zemí, aby byly přijaty alternativy k dolaru. Vyplývá to podle listu Financial Times z výročního průzkumu nezávislé platformy zabývající se analýzou a výzkumem otázek týkajících se centrálních bank a finančních institucí Offical Monetary and Financial Institutions Forum (OMFIF).

Centrální banky, které dohromady spravují aktiva v hodnotě téměř pět bilionů USD (107,8 bilionu Kč), podle průzkumu očekávají, že podíl dolaru na světových rezervách bude nadále klesat pozvolným tempem. Za deset let se má ale stále americký dolar podílet na celosvětových rezervách 54 procenty, v současnosti je jeho podíl 58 procent. Na přelomu století se podle údajů Mezinárodního měnového fondu dolar podílel na globálních rezervách více než 70 procenty.

Rezervní měny jsou zahraniční aktiva, které drží ve velkém množství centrální banky jako součást svých mezinárodních rezerv. Slouží hlavně k mezinárodním platbám a podpoře lokálních měn.

Dominance dolaru v minulých desetiletích pozvolna klesala, protože úloha Spojených států v globálním obchodě slábla. Loňské zmrazení majetku ruské centrální banky za více než 300 miliard USD také vyvolalo výzvy některých velkých rozvíjejících se zemí k odklonu od americké měny.

Průzkum OMFIF ukázal, že 16 procent centrálních bank plánuje v příštích několika letech zvýšit napojení na americký dolar, zatímco deset procent naopak plánuje napojení snížit. V příštích deseti letech však čistých šest procent centrálních bank uvádí, že sníží držení dolaru.

Čína, která má největší rezervy na světě, tlačí na to, aby další země přijaly její měnu. Země však uvádí, že sankce na Rusko přinesly větší zaměření na geopolitické otázky a některé banky pozorně sledují napětí mezi USA a Čínou, kvůli kterému nejsou příliš ochotné nyní investovat do Číny. Studie ukázala, že 13 procent respondentů v nejbližší době očekává, že zvýší držení čínské měny, ještě loni jich však bylo 30 procent. V horizontu deseti let ale dvě pětiny centrálních bank očekávají, že zvýší držení čínského jüanu ve svých rezervách. Podíl jüanu na globálních rezervách by tak do roku 2033 měl vzrůst na šest procent z nynějších tří procent.

Nejvíce by z odklonu od dolaru a ochlazení zájmu o Čínu mělo podle průzkumu těžit euro. To se nyní na globálních rezervách podílí 23 procenty. Čistých 14 procent centrálních bank však uvádí, že v příštích dvou letech plánují zvýšit své držení eura. Loni přitom žádná z bank neuváděla, že by chtěla zvýšit držení eura v rezervách.

Průzkum ale také ukázal, že žádná z 75 centrálních bank neočekává, že by se inflace vrátila na dvě procenta v příštích 12 až 24 měsících. "Správci rezerv mají malou důvěru v to, že jejich kolegové ve výborech pro měnovou politiku dostanou inflaci pod kontrolu," uvádí zpráva OMFIF. Více než polovina centrálních bank očekává, že inflace zůstane v rozmezí dvou až čtyři procent, 48 procent se jich domnívá, že zůstane v rozmezí od čtyř do šesti procent.