Zamrazilová: Měnová politika byla slabší, než by si centrální banky přály

Ekonomický vývoj v Česku a na Slovensku naznačuje, že měnová politika možná byla v současné inflační epizodě slabší, než by si centrální banky přály. Na Česko-Slovenském ekonomickém fóru v Praze to dnes řekla viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Poukázala přitom na podobnou výši inflace v obou zemích, přestože měly odlišnou měnovou politiku, když Slovensko je na rozdíl od Česka členem eurozóny.

Zamrazilová poukázala na to, že obě země jsou si podobné z hlediska makroekonomické struktury. Jsou vysoce otevřené ekonomiky, pro obě je hlavní partner v zahraničním obchodu Německo, obě mají vysoký podíl firem pod zahraniční kontrolou. "Co je mezi námi zásadně rozdílné, je měna," uvedla.

Tato skutečnost podle Zamrazilové nabízí jedinečnou laboratorní zkušenost toho, jak se budou dvě podobné ekonomiky s obdobnými výchozími podmínkami vyvíjet v rozdílném měnovém prostředí. Viceguvernérka ale upozornila, že i přes výrazně přísnější měnovou politiku v Česku než v eurozóně byl nynější inflační vývoj podobný.

Podle dat Eurostatu byla v srpnu v Česku inflace 10,1 procenta, na Slovensku 9,6 procenta. Jádrová inflace, která je očištěná o sezonní vlivy, vliv změn regulovaných cen, vliv daňových úprav a jiná administrativní opatření, byla v Česku 8,3 procenta, na Slovensku 8,6 procenta.

"Jak je to možné, když naše měnová politika byla o tolik přísnější?" reagovala Zamrazilová. "Je velice dobře možné, že účinnost měnové politiky byla v této epizodě vysoké inflace podstatně slabší, než bychom si jako centrální bankéři přáli," dodala.

Česko začalo úrokové sazby zvyšovat ve druhé polovině roku 2021, vrcholu dosáhly v červnu 2022 na sedmi procentech a nyní se debatuje o začátku jejich snižování. Evropská centrální banka začala se zvyšováním úroků později, zatím posledním rozhodnutím byl růst o čtvrt procentního bodu na 4,5 procenta v polovině září. Analytici nicméně předpokládají, že zářijové zvýšení sazeb v eurozóně bylo už poslední.