Evropa má ve svém soupeření s USA o přilákání akciových investorů novou sadu trumfů. Tahákem v tomto regionu zůstává i tradiční síla valuací, ale už není nejlepší. Katalyzátorem dalšího výkonu v Evropě jsou také potenciální divergence jak v měnové politice, tak v ekonomickém výhledu.
Přestože jsou americké akcie letos nejvýkonnější, silný apetit po velkých technologiích otevřel během prvního čtvrtletí výkonnostní mezeru. A jak se začínají se objevovat trhliny, hodnota hlásí comeback.
„Navzdory vyššímu absolutnímu ekonomickému růstu v USA se růst v eurozóně zrychluje, zatímco americká ekonomika zpomaluje,“ říkají stratégové v čele s Maximilianem Uleerem, kteří Evropu nadvažují. "Navíc ECB pravděpodobně letos sníží úrokové sazby o více a dříve než Fed, což by měl být dalším podpůrným faktorem pro evropské a americké akciové trhy."
Ekonomická překvapení v USA se letos už pravděpodobně vyčerpala a páteční slabé údaje o zaměstnanosti naznačují, že se americká ekonomika normalizuje. Naproti tomu evropská ekonomika se zotavuje - továrny jedou v režimu expanze a výhled německých společností je nejvyšší za poslední rok.
Také lepší výhledy zisků, kterými se USA těšily většinu minulého roku, nyní vykazují známky vrcholu, když jsou do amerických akcií nyní vložena velmi vysoká očekávání. Naproti tomu Evropa je nastavena na třetí čtvrtletí poklesu zisku za sebou a trend na zbytek roku už vypadá lépe.
„Povzbudivé je, že jsme zaznamenali, že spread mezi americkým a evropským růstem zisku na akcii se zužuje, což je v souladu s otočkou jejich relativního momenta na PMI,“ říkají stratégové pod vedením Mislava Matejky. "To podporuje náš upgrade u akcií eurozóny oproti USA a věříme, že tato změna bude pravděpodobně pokračovat i v průběhu roku."
I když se stratégové stále ostýchají mít akcií eurozóny přímo nadvážené, protože neočekávají, že by se tento region trednově zcela oddělil od USA, očekávají lepší odměnu za relativní riziko, a to i v případě dalšího oslabení trhu. Na oba regiony zastávají neutrální pohled, ale mají vyšší váhu u Velké Británie, vzhledem k její expozici na komodity a nižší korelaci s globálními akciemi.
A nyní k valuacím. Probíhá zuřivá debata ohledně vyšší prémie, kterou musí investor zaplatit za americké akcie, zejména ve srovnání s Evropou. Na papíře to vypadá přesvědčivě: S&P 500 s forwardovým P/E ve výši 20násobku se obchoduje s přibližně 50% prémií oproti Stoxx 600. Podle stratégů , mezi něž patří i Savita Subramanian a Jill Carey Hall, je však velká část této prémie odůvodněna složením sektoru a dalšími strukturálními faktory, jako je energetická nezávislost USA, vyšší flexibilita pracovních sil a status rezervní měny dolaru.
„Pokud změníme váhu u indexu S&P na váhy evropské průmyslové skupiny, tato prémie klesne na 30 %, což naznačuje, že téměř polovina nesrovnalostí ohledně valuací spočívá ve složení,“ říkají stratégové. „Navíc americké sektory, které se oproti svým evropským protějškům obchodují s významnou prémií, mají mnohem nižší volatilitu zisku na akcii, takže i po kontrole složení lze polovinu zbývající prémie připsat vynikající stabilitě zisků.“
Zdroj: Bloomberg