V Evropské centrální bance (ECB) sílí tlak na další snížení základních úrokových sazeb na zasedání plánovaném na příští týden. Uvedla to agentura Reuters, podle které se dnes pro snížení sazeb o čtvrt procentního bodu vyslovilo hned několik činitelů ECB. Zřejmě jedinou reálnou opozicí těmto hlasům je guvernér slovenské centrální banky Peter Kažimír, napsala agentura Bloomberg.
Centrální bankéři většinou argumentují zpomalením hospodářského růstu, když obhajují, proč by měla ECB přistoupit k dalšímu snížení úroků. Investoři očekávají, že centrální banka příští týden sníží depozitní sazbu o dalšího čtvrt procentního bodu, a to na 3,25 procenta. Předpokládají také, že ECB ve snižování úroků bude pokračovat i potom.
"Snížení je velmi pravděpodobné a nebude poslední. Tempo bude záviset na tom, jak se bude vyvíjet boj proti inflaci," řekl rozhlasové stanici franceinfo šéf francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau.
ECB vedle vývoje hrubého domácího produktu (HDP) pozorně sleduje rovněž inflaci, kterou chce mít blízko dvou procent. Míra inflace v eurozóně v září klesla na 1,8 procenta, a poprvé za více než tři roky se dostala pod dvouprocentní cíl ECB.
"I kdybychom teď měli jedno snížení o 25 bazických bodů a další v prosinci, vrátíme se na pouhá tři procenta – a to je stále velmi restriktivní úroveň,“ řekl listu Financial Times šéf řecké centrální banky Jannis Sturnaras, když dal najevo podporu dalšímu snížení sazeb. To prosazují i šéfové centrálních bank z Finska, Lotyšska a Portugalska. Prezidentka ECB Christine Lagardeová snížení úroků zřetelně naznačila.
Guvernér slovenské centrální banky Peter Kažimír ale zřejmě jako jediný vážný hlas proti dalšímu snížení úroků argumentuje tím, že jedna příznivá statistika nestačí. Je podle něj potřeba počkat, jak se bude inflace vyvíjet v dalších měsících. Lepší variantou je podle něj sazby snížit až v prosinci, pokud k tomu bude důvod. Část centrálních bankéřů není o dalším snížení sazeb zcela přesvědčena.
Zdrojem rozporů jsou zejména kolísavé ceny energií, k čemuž v poslední době přispívá napětí na Blízkém východě. Ceny ropy se kvůli bojům teď zvyšují, byť z nižších hodnot, než kde byly před rokem nebo i letos na jaře. Severomořská ropa Brent se dnes odpoledne prodávala zhruba za 76 dolarů za barel, zatímco na jaře byla nad 90 dolary.
"V médiích je to považováno za hotovou věc, že by se sazby měly snížit," řekl Kažimír novinářům v Bratislavě. "Musím ale říct, že nejsem úplně přesvědčen, že bychom se měli rozhodovat na základě jednoho dobrého čísla," řekl s odkazem na zářijový pokles inflace v eurozóně.
ECB už letos úrokové sazby snížila dvakrát a další snížení na zasedání 17. října už je započítáno do tržních cen. Investoři tak zřejmě očekávají, že ECB kvůli slabému hospodářskému růstu v eurozóně uvolňování měnové politiky urychlí. Zasedání plánované na příští týden je výjezdní, nebude se tedy konat v sídle ECB ve Frankfurtu nad Mohanem, ale ve slovinské metropoli Lublani.