V jihozápadním rohu čtvrti Crown Heights v newyorském Brooklynu ještě nedávno stála opuštěná cihlová továrna na koření, teď zde developerská společnost buduje nový komplex bytů a kanceláří. Je to jedno z mnoha míst, kde se dnes v nejlidnatějším americkém městě staví. Podle místních úřadů i expertů se ale staví málo, zejména cenově dostupnějších bytů. Problémy na realitním trhu, které se zdaleka netýkají jen New Yorku, před prezidentskými volbami přispívají k nespokojenosti mnoha Američanů s ekonomikou jejich země.
V důsledku nedostatečné nabídky cena nemovitostí ve Spojených státech za poslední roky prudce vzrostla. Podle analýzy deníku Washington Post z letošního jara v průměru stoupla o 54 procent. S ústupem pandemie covidu-19 nárůst zpomalil, zvýšené výdaje na bydlení však nadále vytvářejí tlak na rozpočty domácností napříč USA.
Na vývoj reagují prezidentští kandidáti obou hlavních politických stran. Zatímco před čtyřmi lety tehdejší republikánský prezident Donald Trump a jeho nástupce z Demokratické strany Joe Biden ve svých projevech na předvolebních sjezdech dostupnost bydlení nezmínili, letos tak učinili jak Trump, tak jeho soupeřka a viceprezidentka Kamala Harrisová. Oba v kampani představili sadu návrhů, které podle nich Američanům s náklady na bydlení pomohou.
"Je to poprvé", co se téma dostává do prezidentské kampaně, "a to je velmi velmi dobré", řekla ČTK aktivistka a odbornice na územní plánování Cea Weaverová, která vede sdružení Housing Justice for All bojující za práva nájemníků v New Yorku. K návrhům Trumpa a v menší míře také Harrisové se však vyjádřila skepticky. Finanční podpora pro nové majitele domů nebo úpravy pravidel územního plánování podle ní nemusí přinést potřebnou novou výstavbu.
"Musíme stavět víc domů," uvedl newyorský Úřad pro městské plánování (DCP). Výstavba nových kapacit podle něj nedrží krok s poptávkou již po desetiletí a výsledkem je "generační bytová krize". "Za minulou dekádu nám přibylo 800.000 pracovních míst a jen 200.000 nových domovů," vysvětloval městský úřad.
Problémy s dostupností bydlení v USA dopadají jak na zájemce o koupi domu, tak na nájemníky. Podíl pronajímaných bytů, které byly volné k nastěhování, loni v New Yorku klesl na 1,4 procenta, což je nejnižší hodnota za víc než 50 let. Podle DCP to vede k vysokým nájmům, obtěžování nájemníků i růstu bezdomovectví.
Extrémní zkušenost s navyšováním nájmu má mladý vědec Roman původem z Českobudějovicka, který v New Yorku studoval a nedávno začal pracovat na Kolumbijské univerzitě. Když se v roce 2021 nastěhoval s manželkou do bytu na severu Brooklynu, platili 2800 dolarů (65.000 Kč) měsíčně, o dva roky později už ale majitelé požadovali 4000 dolarů. "A to už jsme řekli ne," vzpomíná Roman.
S ČTK se o své zkušenosti podělil také Jaroslav Bendl, pro něhož náklady na bydlení vzhledem k dobře placenému zaměstnání zásadní problém nepředstavují. Kvůli prudkému nárůstu nájmů, který nastal v centru města po nejhorší části pandemie, se však rozhodl odstěhovat se na předměstí. Výzkumník působící v prestižní nemocnici Mount Sinai uvedl, že mezi situací v New Yorku a velkoměsty v Evropě nevidí velký rozdíl.
Nájem zvedá také majitelka bytu ve čtvrti Long Island City, která popsala, že jí výrazně narostly výdaje na údržbu a také daň z nemovitosti. Žena, která si nepřála být jmenována, řekla, že záměrně drží nájem mírně pod tržní cenou, aby si mohla vybírat nájemníky, kteří jí vyhovují. Když loni hledala nové nájemníky a uspořádala prohlídku otevřenou veřejnosti, seřadilo se jí před bytem asi 30 zájemců.
"Vždy se snažím najít lidi, kteří jsou ochotni zaplatit na rok dopředu," uvedla.
Aktuální nepoměr mezi nabídkou a poptávkou v USA je podle listu The (NYT) důsledkem finanční krize roku 2008, která otřásla trhem s hypotékami a současně stavebním průmyslem. Menší stavební firmy krachovaly a ty větší musely propouštět, což vyústilo v propad výstavby, která se zatím nevrátila na předešlou úroveň.
"My si myslíme, že je zapotřebí velkých veřejných investic do výstavby nových bytů," řekla Weaverová. List NYT popsal, že něco takového zkouší úřady ve státě Michigan, který rozšířil dotace pro developery na různé druhy projektů a zavedl dodatečnou podporu pro výstavbu domů cílených na střední třídu. Ještě dál zašlo město Kalamazoo, kde lidé nedávno odhlasovali zřízení lokálního bytového fondu, z něhož mohou čerpat společnosti budující vše od ubytoven pro bezdomovce až po obyčejné byty.
Trump ani Harrisová nic takového na federální úrovni neprosazují. Oba navrhují daňové úlevy pro Američany, kteří si chtějí koupit svůj první dům, a uvolnění regulací kolem nové výstavby. Harrisová také hovoří o krocích proti manipulaci s cenami. Trump zase tvrdí, že pomůže i vyhoštění přistěhovalců bez povolení k pobytu, to by ale zároveň mohlo oslabit pracovní sílu ve stavebnictví.
Na krizi se snaží reagovat také New York, který například loni výrazně zakročil proti krátkodobým pronájmům bytů cíleným na turisty. Trh ve městě přitom ovlivňuje i řada dalších faktorů, jako jsou lokální daně, poměrně striktní zákony na ochranu nájemníků před vystěhováním a regulace nájmů ze strany státu. Ta podle majitelů vede k tomu, že mnohé byty ve městě zůstávají prázdné, neboť se je nevyplatí zrenovovat.
Bohaté zkušenosti s místním trhem má Jana Velíšková, která v New Yorku s jistými přestávkami žije přes 30 let. Naposledy se matka dvou dětí stěhovala v roce 2021 a od té doby jí nájem narostl o 20 procent. S bytem v Brooklynu je poměrně spokojená, má však výraznou slabinu v tom, že při velkých bouřích do něj teče voda, což už sama třikrát zažila. Velíšková v rozhovoru s ČTK popisovala, že kdyby se chtěla přestěhovat, musela by v součtu zálohy a poplatku pro makléře složit asi 17.000 dolarů. "To nestojí za to se stěhovat," řekla.