Kohn: Hlavním cílem Fedu je cenová stabilita. Ten by měl říci, že vyšší rozpočtové deficity s sebou ponesou vyšší sazby

Politici mají jiné zájmy, než je dlouhodobá cenová stabilita, a proto by neměli mít vliv na rozhodování centrálních bank. Na CNBC o tom hovořil Donald Kohn z Brookings Institution, podle kterého nezávislý Fed dokázal držet ukotvená inflační očekávání od roku 1982, a tím přispíval k rovnováze celého hospodářství (viz Brookings Institution: Nesahejte na nezávislost centrální banky). Ve druhé části rozhovoru se mimo jiné věnoval tomu, jak najít rovnováhu mezi dvěma mandáty centrální banky.

Ukotvená inflační očekávání dávají centrální bance také prostor pro to, aby mohla uvolnit svou politiku v době, kdy je vhodné ekonomiku a trh práce podpořit. Uvolnění inflačních očekávání by tak mimo jiné omezilo tuto flexibilitu centrální banky. Na CNBC k tomu dodali, že podle některých názorů by bylo nejlepší, pokud by Fed měl pouze jeden mandát „dolarové stability“. Jestliže má totiž mandát dvojí, zahrnující i zaměstnanost, lze tuto jeho složku potenciálně zneužít. Tak, že by politici tvrdili, že centrální banka musí uvolnit politiku právě proto, aby bylo dosaženo plné zaměstnanosti.



Kohn k uvedenému řekl, že cílem Fedu není síla dolaru, ale cenová stabilita. A ta „po většinu času není v konfliktu s druhým mandátem týkajícím se zaměstnanosti“. Někdy se do konfliktu dostávají a ekonom v této souvislosti připomněl období, kdy v čele Fedu stála Janet Yellen či Ben Bernanke. Ti podle něj hovořili o tom, že je třeba mít vyrovnaný přístup. To znamená, že Fed by se neměl snažit plně dosáhnout jednoho či druhého cíle a ignorovat zbytek. Kohn přitom míní, že období, kdy jsou oba mandáty v konfliktu, netrvají obvykle příliš dlouho a „ultimátním cílem je dostat se k cenové stabilitě“.

Podle Kohna by tedy Fed měl sledovat strategii, kdy je primárním cílem dlouhodobá cenová stabilita a při dosahování tohoto cíle se snažit, aby trh práce na tom byl tak dobře, jak jen to jde. Na CNBC k tomu připomněli Alana Greenspana, který tvrdil, že pokud bude Fed dosahovat prvního mandátu, „ten druhý se přidá.“ To znamená, že dosahování cenové stability sebou přinese i zaměstnanost. Podle Kohna bylo přitom Greenspanovo smýšlení ovlivněno tím, že se do čela Fedu dostal po Volckerovi, který výrazně snížil předešlé vysoké inflační tlaky. Inflace se ale stále pohybovala nad 2 %, a i proto Greenspan kladl takový důraz na tuto část mandátu Fedu.

Podle Kohna tedy Greenspan chtěl návrat k cenové stabilitě, ale zároveň nechtěl „obětovat trh práce“. Nesledoval tedy prudký pokles inflace ke 2 %, protože taková politika by se výrazně projevila na zaměstnanosti. Na závěr rozhovoru pak Kohn zmínil, že tlak na Fed bude zřejmě vysoký kvůli rostoucím federálním deficitům. Zástupci centrální banky by přitom podle něj měli jasně říci, že pokud bude vláda takových deficitů skutečně dosahovat, sazby budou výš, než kde by se jinak nacházely.

Zdroj: CNBC