Americká centrální banka sice snížila úrokové sazby tak, jak se čekalo, ale po jejím posledním zasedání zůstává ve vzduchu až příliš mnoho otazníků. Fed totiž signalizuje, že další redukce úroků budou přicházet daleko pomaleji, ale činí tak nešťastně, že zasévá pochybnosti o tom, zdali vůbec bude prostor příští rok sazby někam snižovat.
Zmatení generuje především nová kvartální prognóza Fedu, která vidí jádrovou inflaci v roce 2025 na úrovni 2,5 % a v roce 2026 stále ještě na 2,2 %. To je nejenom výše, než kde viděli budoucí inflaci centrální bankéři v září, ale především je to stále nad dvouprocentním cílem Fedu. K tomu je nutno dodat, že aktuálně se meziroční jádrová inflace (PCE) pohybuje na úrovni 2,7 %. Tedy relativně nedaleko od úrovně, kam se má dostat příští rok.
Šéf Fedu J. Powell čelil opakovaně otázkám, které na tento rozpor narážely a nezbývá než konstatovat, že se mu příliš nedařilo vše náležitě vysvětlit. Asi nejpřijatelnější odpověď na to proč prognóza vidí inflaci v roce 2025 stále relativně vysoko, ačkoliv sám Powell aktuální měnovou politiku považuje za významně restriktivní, byla ta, že někteří z přispěvatelů do konsensuálního odhadu již jednoduše počítali s tím, že příští rok Trumpova administrativa uvalí na některé země vyšší cla. V takovém scénáři, který i my považujeme za realistický, si skutečně lze představit inflaci stále viditelně nad cílem, přičemž Fed za těchto okolností může dále redukovat sazby. Zdali to bude tempem jen o 50 bazických bodů ročně - jak to vidí nová prognóza a v podstatě i trh - těžko říci.
Každopádně přestože J. Powell během tiskovky nepoužil slovo “pauza” (v cyklu snižování) sazeb, tak řeč jeho těla byla natolik jestřábí, že další redukce sazeb na lednovém zasedání je prakticky vyloučena. Na druhou stranu naděje na další snižování Fed Funds v roce 2025 nezatracujeme, neboť jak Powell (podle nás korektně) několikrát zdůraznil, tak trh práce je sice v dobré kondici, ale průběžně postupně ochlazuje. Dodejme, že z prognózy Fedu vyplývá, že přirozená míra nezaměstnanosti v USA se nachází na úrovni 4,2 %, což je mimochodem poslední známá měsíční hodnota tohoto ukazatele. Jinak řečeno jakýkoliv výraznější nárůst míry nezaměstnanosti ze současných úrovních bude Fedem považován za nežádoucí.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna dnes vyhlíží zasedání ČNB, na kterém předpokládáme stabilitu úrokových sazeb. Zcela vyloučit sice nelze ani pokračující pokles sazeb, máme nicméně za to, že jestřábí letka je dostatečně silná, aby si v tomto cyklu vybrala centrální banka první pauzu. Z pohledu koruny bude zásadní doprovodná komunikace guvernéra Michla, respektive s jak jestřábí rétorikou vyrukuje směrem k nejbližším měsícům. Na tuzemskou měnu může navíc v průběhu dnešní seance negativně dolehnout včerejší prudké posílení dolaru v reakci na rozhodnutí Fedu (viz úvodník).
Eurodolar
Včerejší rozhodnutí Fedu, který sice snížil úrokové sazby, ale směrem k příštímu roku signalizoval jen málo prostoru pro uvolněnější měnovou politiku, způsobilo výplach na trzích rizikových aktiv, zatímco eurodolar se posunul pod úroveň 1,04. Během dnešního dne očekáváme pokračující rozkolísanost společně s tím, jak bude eurodolarový trh vstřebávat posun v očekáváné trajektorii sazeb americké centrální banky.
Akcie
Zámořské indexy včera vyčkávaly na místě a ihned po zveřejnění rozhodnutí Fedu silně reagovaly směrem dolů. Hlavní zámořské indexy tak ihned po zveřejnění sazeb, a i v průběhu tiskové konference bez přerušení klesaly a hledaly své dno, drobný obrat pak nastal až v samotném závěru obchodní seance, kdy dokázaly trhy obrátit a posilovat. Hlavní akciové indexy uzavřely včerejší den následovně: S&P 500 -2,93 %, Nasdaq 100 -3,60 % a Dow Jones -2,63 %.