Od mnichovské bezpečnostní konference a startu separátních jednání Washingtonu s Moskvou ještě zintenzivněla evropská potřeba navyšovat výdaje na zbrojení. Primárně proto, aby se Evropa ošetřilo riziko případného “stahování” USA ze starého kontinentu - jak personálního (vojenské jednotky), tak technologického. Think Tank Bruegel odhaduje v případě amerického stahování z Evropy potřebu dodatečných výdajů minimálně v objemu 250 mld EUR ročně, což by celkové výdaje na obranu dostalo zhruba na 3,5% HDP (okolo 600 mld. EUR).
Vyšší výdaje na zbrojení ostatně jsou také jedním z velkých témat v povolebním Německu - i jinak fiskálně velmi konzervativní CDU/CSU chce rozvolnit dluhovou brzdu právě kvůli výdajům na obranu. Otázkou je, zda růst výdajů na zbrojení může pomoci také evropské ekonomice? A tady jsme zatím relativně skeptičtí. Vysoká dovozní náročnost investic a orientace na méně pracovně náročné sektory povede s vysokou pravděpodobností k tomu, že multiplikační efekty dodatečných výdajů v evropské ekonomice budou minimálně v nejbližších letech relativně nízké.
Problémem číslo jedna bude vysoká dovozní náročnost evropských investic. Pokud bychom si představili společné investice do “nejpotřebnějších” oblastí, tak v řadě z nich (například systémy protivzdušné obrany) je klíčová role amerického obranného průmyslu. Navíc v jiných oblastech (například těžká bojová technika) by pravděpodobně současné kapacity evropského obranného průmyslu byly nedostačující a zdá se, že v tuto chvíli evropské by dodatečné výdaje mohly narazit i na nedostatečné kapacity amerického obranného průmyslu. To se časem s rozvojem evropského obranného průmyslu samozřejmě může změnit. Nebude to ovšem hned.
Dalším faktorem, který může snižovat multiplikační efekty výdajů na zbrojení je pravděpodobná orientace evropských výdajů na obranu do části průmyslu “méně náročného na práci”. Pokud by prioritami výdajů měla být proti-vzdušná obrana a těžká bojová technika, jde o relativně málo pracovně-intenzivní sektory. Studie MMF (https://shorturl.at/tUVtV ) porovnávající výdaje do různých oblastí obrany v USA přitom dobře ukazuje, že výrazně vyšší multiplikační efekty jsou spojeny s výdaji do pracovně intenzivnějších obranných sektorů (zejména služby spojené s komunikací, softwarem nebo vojenskou dopravou). I zde se priority v čase mohou posouvat. Každopádně pro nejbližší dva roky (2025 a 2026) nehledě na pokračující růst výdajů na obranu a rozvoj obranného průmyslu v EU počítáme s tím, že pozitivní multiplikační přesahy do zbytku ekonomiky budou velmi omezené.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna se drží v těsné blízkosti 25,00 EUR/CZK a a rozmýšlí se nad dalším směrem. Zdá se, že psychologická hranice zatím zcela nepadla a dnes bude velkým testem dopad zvýšeného globálního napětí daného poslední celní hrozbou Donalda Trumpa - uvalit cla v hodnotě 25% na dovoz zboží z EU (automotive + další kategorie). Pokud by byla míněna vážně, bylo by podivné, kdyby současný optimismus na středoevropských měnách vydržel “bez šrámů”.
Eurodolar
Eurodolar se vrátil zpět pod hranici 1,05, přičemž do hry se opět vrací strach z vyšších cel. Americký prezident Trump včera opět EU pohrozil vyššími cly, přičemž datum kdy budou ve hře vyšší cla na Mexiko a Kanadu se blíží (rozhodnutí zřejmě padne příští v pondělí).
Dnes by se měla dostat do hry americká data a rétorika Fedu, neb vystoupí hned několik amerických centrálních bankéřů