Stále je tu minimálně Asie, a pak také Kanada nebo Austrálie, kde mají teď USA hodně "rádi" a budou přepínat z amerických na evropské (v případě Kanady docela významný objem kořalky a vína). Ale tohle je právě ten špatný pohled. Klíčový by měl být pohled spotřebitele. Nechce tyto produkty? Nebo snad chce je mít drahé? Nechá si tohle líbit? Nesmyslnost cel se vždy ukazuje na pohledu spotřebitelů, skrze ně jde primárně makroekonomický dopad. Ne přes výrobu. Když udělám spotřebitele chudší, protože jim zdražím spotřebu, je mi k ničemu, že pár z nich získá zaměstnání v nových fabrikách, protože budou-li reálně chudší (skrze dražší dovozy), ve výsledku si pořídí i méně domácího zboží, ne všude funguje substituce. Ale tohle ne každý Trumpův volič zatím chápe.
Pinturicchio
