Ceny ropy v reakci na útok Izraele na íránské vojenské a jaderné cíle v pátečním obchodování vystřelily prudce vzhůru nad 70 USD za barel. Tento šok přichází ve chvíli, kdy se ropa pohybovala spíše v medvědím trhu (vyplývajícím z obav z příliš velkého převisu nabídky). Pro další pohyb cen ropy i celkové ekonomické dopady bude klíčová eventuální další eskalace či deeskalace konfliktu.
Jaké tedy mohou být ekonomické dopady na evropskou potažmo českou ekonomiku? Přímý obchodní dopad vyšší blízkovýchodní nejistoty do HDP bude velmi pravděpodobně malý. Význam blízkovýchodního obchodu pro Česko není zásadní a jako daleko větší hrozba se v tomto ohledu jeví stále opětovná letní eskalace obchodního napětí mezi Spojenými státy a EU (odklad recipročních cel do 9. července 2025).
Daleko větší problém samozřejmě může způsobit výrazně dražší ropa či zemní plyn. Irán zodpovídá zhruba za 3,5 % globální produkce ropy. Ještě důležitější je však bezpečnost Hormuzského průlivu (kontrolovaného Íránem), kterým proudí zhruba 20 % světové produkce ropy a zemního plynu. Pokud budeme předpokládat, že po dočasné eskalaci konfliktu přijde jeho následný útlum a kritická infrastruktura a dopravní tepny nebudou narušeny, bude nárůst cen ropy ve finále dočasný.
Pak i v Čechách dojde s určitým zpožděním jen k mírnému nárůstu cen u čerpacích stanic. Ceny i tak zůstanou výrazně níže než na začátku roku 2025, a to i díky výrazně silnější koruně (oproti začátku roku vůči USD skoro o více než 10 %).
Jiná situace by samozřejmě nastala ve chvíli, kdy by měly být reálně ohroženy zásadní dopravní tepny pro transport ropy nebo i zemního plynu. V takovém případě by mohly být nárůsty cen ropy daleko výraznější, trvalejší a vzhůru by mohly jít nejen ceny ropy, ale i ceny zemního plynu. A kombinovaný růst cen pohonných hmot a energií by mohl mít ve finále o poznání vyšší průsaky širšího spektra cen napříč celým spotřebitelským košem…
TRHY
Koruna
Česká koruna v reakci na izraelsko-íránský konflikt lehce oslabila. Ztráty byly však relativně marginální (v řádu jednotek haléřů). Lehká defenziva na české koruně může přetrvat i na začátku nového týdne. Kalendář nových událostí je relativně prázdný, výrobní ceny výraznější rozruch nevzbudí a pozornost mohou přitáhnout eventuálně jakékoliv nové komentáře z ČNB (i když sázky trh na stabilitu sazeb pro nejbližší měsíce pravděpodobně narušeny nebudou).
Eurodolar
Izraelský útok na íránská nukleární zařízení přinesla v počáteční fázi obnoveného konfliktu body dolaru, a dokonce i americkým vládním dluhopisům. Ty se však se vstupem do nového týdne vytrácejí.
V závětří je totiž blížící se zasedání Fedu, které může mít s ohledem na překvapivě nízkou americkou inflaci a zhoršující se data z trhu práce výrazně větší dopad na eurodolar. Geopolitické riziko nicméně zůstane ve vzduchu, přičemž další eskalace konfliktu Írán-Izrael by dolaru zřejmě pomohla (a naopak).
Akcie
Páteční obchodní seance na Wall Street se neobešla bez negativní reakce na geopolitický vývoj. Nejlépe se vedlo energetickému sektoru, který přidal více jak 1 %, a to hlavně po růstu cen ropy a odklonu k defenzivnějším titulům. Solidní růst si v pátek připsala linka akcií z obraného průmyslu, kdy například ETF od iShares U.S Aerospace and Def. posílilo o zhruba 0,5 %, a to díky zásluze akcií jako Lockheed Martin, které poskočily o přibližně 3 %. Na opačném pólu zůstaly rizikovější aktiva jako jsou technologické akcie, které naopak v předchozích dnech vévodily růstu. Ačkoliv akcie v průběhu seance svoji ztrátu z kraje obchodování stáhly, na víc jak ztrátu okolo 1% technologický Nasdaq Composite nedosáhl. Akcie Nvidia zaostaly za čtvrtečním závěrem o cirka 2 %.