Podíl zlata v rezervách centrálních bank se bude v příštích pěti letech dál zvyšovat, zatímco podíl amerických dolarů bude klesat. Vyplývá to z průzkumu mezi centrálními bankami, jehož výsledky dnes zveřejnila Světová rada pro zlato.
Silná poptávka centrálních bank po zlatě v posledních letech přispívá k růstu ceny tohoto kovu. Vzhůru ji tlačí i geopolitické napětí a v poslední době také nejistota kolem celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Letos v dubnu se cena zlata vyšplhala na rekordních 3500,05 dolaru (zhruba 75.000 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Od února 2022, kdy Rusko zahájilo vojenskou invazi na Ukrajinu, se tak zvýšila asi o 95 procent, napsala agentura Reuters.
"Centrální banky v každém z posledních tří let naakumulovaly přes 1000 tun zlata, což znamená výrazný nárůst z průměrných 400 až 500 tun v předchozím desetiletí. Toto výrazné zrychlení tempa akumulace nastalo na pozadí geopolitické a ekonomické nejistoty," uvedla WGC.
Nárůst podílu zlata v rezervách v příštích pěti letech podle průzkumu očekává 76 procent centrálních bank, zatímco s poklesem podílu dolarů počítá 73 procent respondentů. Průzkum se uskutečnil v období od 25. února do 20. května a zapojilo se do něj 73 centrálních bank z celého světa.
Česká národní banka (ČNB) v letošním prvním čtvrtletí nakoupila zhruba pět tun zlata. V nákupech tak pokračovala podobným tempem jako v předchozích čtvrtletích. Ke konci března měla v rezervách 1,807 milionu troyských uncí zlata, což odpovídá 56,2 tuny. Guvernér ČNB Aleš Michl v minulosti uvedl, že do roku 2028 by měly zlaté rezervy dosáhnout 100 tun.