Steve Eisman na CNBC uvedl, že trhy nyní čelí jedinému skutečnému riziku, a tím jsou cla a obchodní války. Stuart Kaiser ze radí zaměřit se na akcie kvalitních společností, Top Down Charts poukazuje na pokračující valuační prémie amerických trhů, jak ve srovnání s jejich historií, tak ve srovnání s trhy jinými. A Nassim Taleb hovoří o tom, že zlato se stává novou rezervní měnou a podělil se o svůj pohled na vládní politiku a její dopady.
Jediné podstatné riziko? Investor Steve Eisman se domnívá, že trhy nyní čelí jen jednomu velkému riziku, a tím jsou cla a související obchodní války. Konflikt na Blízkém východě za takové riziko nepovažuje, podle něj by naopak bylo pozitivní, pokud by bylo zabráněno Íránu držet jaderné zbraně. V opačném případě by je totiž mohli v regionu chtít všichni, a to by podle Eismana zejména v této oblasti představovalo velké riziko.
Obchodní války mohou podle Eismana trvat i přesto, že je nikdo ve skutečnosti nechce. K tomu dodal, že problémem může být nejen vztah USA s Čínou, ale i s Evropou. Zde se totiž může narazit na to, že každá země Evropské unie má právo veta. EU přitom již Trumpovi nabídla, že vzájemná cla sníží na nulu. Trumpovi jde ale spíše o necelní bariéry včetně různých regulačních pravidel. Jenže zde se do hry dostává právě ono právo veta u každé z členských zemí.
Eisman uvedl za příklad zemědělské produkty: Spojené státy mohou mít za cíl zvýšení jejich vývozu do Evropy, „ale zde by mohla říci ne Francie,“ a pokud tak učiní, je to definitivní ne pro všechny. Investor má přitom podle svých slov velké porozumění k tomu, čeho se Trump snaží dosáhnout. Zde Eisman shrnul svůj postoj k vládním dluhům, podle kterého se o jejich přílišné výši hovoří již celá desetiletí. Jenže podle investora k dolaru a americkým vládním dluhopisům neexistuje ve světě skutečná alternativa, a to znamená, že „nemá smysl panikařit ohledně deficitů, i když je třeba je řešit.“
Léto s kvalitními akciemi: Stuart Kaiser ze se domnívá, že na léto jsou nejlepší dlouhé pozice na akciích kvalitních společností. Akcioví investoři budou podle něj „v pohodě“ ve vztahu ke geopolitickým konfliktům v případě, že v jejich důsledku nedojde k výraznějšímu růstu cen ropy. Valuace jsou ale vysoko, „růst zisků je ok.“ Celkově prostředí podporuje akcie, ale podle experta jsou nejlepší pozice „na kvalitě“.
K teoriím o konci „americké výjimečnosti“ Kaiser uvedl, že nastal určitý odklon od amerických trhů. Nicméně investoři si také uvědomili, že nelze být zainvestován do nových technologií a umělé inteligence a zároveň se vyhýbat americkým trhům. Zejména zahraniční investoři k tomu ale nyní vnímají změny v kurzu dolaru a ve zvýšené míře se proti jeho volatilitě zajišťují.
Americké valuační prémie stále extrémně vysoko: Graf ukazuje vývoj valuací v USA, na vyspělých trzích mimo Spojené státy, na trzích rozvíjejících se a „hraničních“. Konkrétně jde o poměr cen na akciových trzích k průměru zisků dosažených za posledních deset let. Po roce 2009 se otevírá mezera mezi americkými valuacemi a zbytkem světa. Ani aktuální vývoj, kdy se ve zvýšené míře hovoří o rotaci směrem od amerických aktiv do zbytku světa, tuto mezeru neuzavírá. Akcie ve Spojených státech se tak nadále obchodují s vysokou prémií jak ve srovnání se svým valuačním historickým průměrem, tak ve srovnání s valuacemi na jiných trzích:
Zdroj: X
Taleb o trzích a ekonomice: Nassim Taleb, známý mimo jiné díky svému konceptu černých labutí jako nepredikovatelných událostí, hovořil na Bloombergu o svém pohledu na současné dění na trzích a v ekonomice. Zdůraznil rozdíl mezi „informačním šumem a signály“, které podle něj lidé často zaměňují. A investoři podle něj také stále více používají „špatné modely“. V ekonomice jsou pak jedním z hlavních problémů akumulované dluhy. Zadlužování by přitom podle experta mělo jít dolů v době, kdy se ekonomika dostává do období nižších temp růstu. Ovšem ve Spojených státech se děje opak.
Druhým rizikem je podle Taleba možná ztráta dominantní pozice dolaru ve světové ekonomice. Za důkaz, že k tomu dochází, považuje zvýšené nákupy zlata ze strany centrálních bank. Tato komodita se dokonce stává „novou světovou rezervní měnou“. Transakce sice nadále pobíhají v eurech či dolarech, ale ty jsou pak „stále více převáděny do zlata“. „Já nejsem centrální banka,“ odpověděl Taleb na dotaz, zda on také akumuluje zlato. A dolar je podle něj „stále dobrou transakční měnou.“
Taleb poté hovořil o tom, že instituce jako banky „nemají ve hře svou kůži“. Jinak řečeno neriskují, že jejich vlastníci a manažeři utrpí spolu s klienty ztráty. K tomu je běžné, že jim je v případě problémů poskytována vládní pomoc. „Jejich modely slouží k tomu, aby si udržely svou reputaci… Management rizika je mnohem racionálnější v hedge fondech.“ K politice současné vlády pak uvedl, že „jsou to amatéři, kteří se snaží pracovat s čísly.“ Nesmyslná je přitom snaha o posun hospodářství směrem k sektorům s nižší přidanou hodnotou.
Taleb upozornil na to, že v americké ekonomice je nezaměstnanost na 4 %. Tedy nízko a v hospodářství tak není mnoho volných zdrojů. Pokud se tak vláda snaží o to, aby vzrostl význam odvětví s nižší přidanou hodnotou, znamená to, že by musel klesnout podíl těch s přidanou hodnotou vysokou. „Je to jako kdybyste kvůli dosažení nějaké rovnováhy chtěli, aby chirurg jednou týdně uklízel ulice,“ řekl Taleb. „Chápu cla, ta jsou v mnoha oblastech nutná,“ ale celkový směr americké politiky nedává podle experta smysl.
Vláda a její poradci jsou podle Taleba složeni z lidí, kteří nejsou experti na to, o čem nyní rozhodují. „Shoduji se s ekonomy v tom, že to, co dělají, nedává smysl… Jejich přístup je iracionální. Cla na věci, které nevyrábíme, jsou daní uvalenou ne na střední třídu, ale zejména na ty nejchudší.“ Je možné, že vše vyřeší růst ekonomiky a produktivity tažený umělou inteligencí? „Možná,“ řekl Taleb s tím, že na taková „možná“ se ale nelze spoléhat.
K tomu Taleb přidal poznámku o tom, že třeba v Japonsku mají lidé malé domy, nenáročné na údržbu. V USA ale platí opak a majitelé domů spolu s řadou dalších se v mnoha oblastech spoléhali „na levnou práci z Latinské Ameriky“. V tuto chvíli nejsou k dispozici levní roboti, kteří by takovou práci zastali a vláda se snaží omezit přístup k pracovníkům z Jižní Ameriky. To podle Taleba může pomoci v delším období, ale v tuto chvíli je situace taková, jak ji popsal a umělá inteligence ji alespoň prozatím neřeší.